pánbů ví, ráno dal jen půl druhýho hrnce mlíka od vovec. Domlouvala sem mu dosti: že sou umenšily ovce v Chustnici. Taky se dosti dobře podívám, jak dojí tam, sou dosti všickni falešní, jak šafářka tak dívky, oni by nedbaly, aby jim tak do smrti bylo, jejich faleš. V. Mti m. p. já se tak mnoho obávám našich vojáků jako nepřítele, nebo oni čistě berou. V. Mti Zuzana nemá běli, ani s půl strycha běli; měla mouky na palaee k padesáti strychům a v truhle taky, a to bylo před tou partají; a z tý" mouky ty partaje všecku běl pobrali, či sedláci, či kdo tě to pobral. A nyní tak mnoho neměla muk ze mlejnu, co bylo běli k velikonoci. A nyní k sv. Duchu dala sem koláče pécti. Byla sem doma V. Mti, nie já chleba panskyho pecti nedávám, mohou jísti čelední. V. Mti m. p. že ráčíte bejti na zdraví V. Mti vždycky nedostatečná i s jeho m. mladým pánem, milej pánbu račiž V. Mti pozdraviti a potěšiti, toho V. Mti ze srdce upřímnýho od pána boha žádati nepřestávám. Okolo nás i v Táboře proměřují a mnoho stoní lidé a to všecko na hlavní nemoci, hned zhusta na Běli Pavel rychtář taky umřel; žena, syn, podruhyně všecko stůně a v to všecko přichází strachu a z hoře, nebo pánbů ví, člověk jako živo-člnej každej, tu říkají, jejich karnela . . . div hned z člověka duši nevy-ženou. Z druhý strany V. Mti okolo nás petrovskech po dvanácti chodí, zdržují se ve Chrboníně u Tomše, soudím i Kubele není odtad daleko, sami se bijí; jeden druhýho zabil u Chrbonína. Z domu nelze pro ně vyjíti. V. Mti m. p. Markytka se již zhojila, mám ji doma v Radeníně; nie nemají v čem choditi, Kačenka ani Markytka, když utíkaly, všeho odbyly. Markytka ty červený sukně nechala na Choustníku a Kačenka jí dala svou, a tak již obě nic nemají ani rukáveček ani košilek ani sukniček. V. Mti prosí ty děvčata, abyste se nad nimi neráčily zapomínati a jim ňákýho plátna dáti na rukávce a na Mký sukničky. V. Mti m. p. já bych to všecko pani Doupovcový skazovala, poněvač tam nejsem, sopdím, že co nejdříve ráčíte se s ní shledati, nebo sem slyšela, že to poručenství chtějí aby sebe složila a jinší paní je nařídí pod zaručením, a tak tou příčinou že ráčí jeti paní Doupovcová do Prahy. V. Mti m. pí., ovotce letos tak pěkně kvetlo jak může bejti, ale ovotce na mále bude, třešně na věčím díle opadly, slivy též i višně něco se ukáže však. V. milosti na mále včeličky v Chustnici se dvoje rojily, ve dvořích ani u nás tu nic. V. Mti m. pí. na místě Jana Kulhavého služebně nastokráte děkuji, že na něho neráčíte zapomínati, již se počíná učiti choditi, dvakráte byl v kostele, vylez na kruchtu a hrál na housličky při varhanech. V. Mti m. p. přimlouvám se za něho o ňáký střevíce, nemá střevíců. V. Mli m. pí. Vaší milosti pánu bohu poroučím. Psáno v Radeníně 13. Juny L. 1645. Dorota Pacovská.