Ještě jedním způsobem nahrazují se dvě krátké slabiky jednou dlouhou. Jest to v případě označeném /?). Jak patrno, jest tu druhy přízvuk již valně oslaben. Nahraďme slovo (neb skupinu) čtyřslabičné trojslabičným s dlouhou prostřední slabikou: sedláci, my máme. Pak mizí slabý tento přízvuk úplně a dostaneme schéma

Jest tedy tento rythmus odrůdou furiantského rythmu /?). Dle písně, v níž vyskytuje se typicky :

My máme hezkou (ženušku)

při svatbě zpívané nazveme ho »rythmus čepeni*. Analogicky vyvinutý rythmus z případu y) byl by

Ani v písních >do kolečka*, ani ve sbírce Erbenově jsem ho nenašel Blíží se mu poněkud závěr některých písní s rythmem furiantským, kde poslední krátká doba vůbec odpadá (pausa). Na př. ve sbírce Erbenově č. 624 notové přílohy: » šelmo hajnej* na konci prvního i druhého oddílu písně. Pod čís. 531:

a v jedné písni »do kolečka* :

Celkem přichází furiantský rythmus po různu a namátkou v textu písní hlavně tanečních, v jednotlivých slokách, v jednotlivých řádcích. V každém takovém případě lidový zpěvák bez rozpaku a zcela určitě, jak při muzikách, přástkách a j. jsem seznal, vytvořuje rythmus furiantský správně deklamuje. Podobně jest tomu u hudebníků píseň doprovázejících, kteří vytvořují tak variace rythmus furiantský sledující. To platí zcela o písních >do kolečka«, jichž rychlé tempo, jak již řečeno, to usnadňuje a jež zachovaly dodnes si starý svůj ráz. Při volnějších »štajdyších< působil na hudebníky a mnoho pokazil v poslední době rythmus valčíkový. Známý toho doklad jest ostatně na př. furiant v »Besedě«, docela valčí-kově pojímaný.

Někdy však stane se, že text tento rythmus podmiňující jest buď jediným, aneb tak pro píseň charakteristickým, že ostatní texty analogicky jemu, pokud rythmu ba i slov se týče, jsou voleny.