Dorota Jinová Pacovská.

33. Dorota Jinová Pacovská píše paní Zuzaně Černínové z Chudenic, že se těší, že paní zdráva jest, že malá slečna Mystická také již čistě houkati začíná, naříká na jednání úředníků a čeládky a o silných nepřátelských pochodech a neřestech. Radenín, 19. června 1645. V. Mti urozená paní, paní mně milostivá, V. Mti m. p. ráda sem to uslyšela, že chvála pánu bohu ráčíte bejti zdrávi, panbu ráčiž V. Mti dáleji chrániti a opatrovati ode všeho zlýho svou svatou boskou milostí a V. Mti aby nám to pánbu všem ráčil dáti, abychme mohli tu neřest přečkati. J. Mti mladá panna Myslička, že tak čistě již ráčí houkati a štěbetati V. Mti potěšovati, panbu račiž požehnati a štastnej zrost dáti .... panně slečně. Jí Mti paní Kapounova, že taky ráčejí bejti těhotná, panbu ráčiž bejti pochválen, vůle boží ve všem se děje. V. Mti má pí. všelijaký osení je přemilý. sumou všecko co jen se do tý boží země hodilo, V. Mti m. p. tím spůsobem to boží pršení hřímání i taky povětří bejvá, milej panbu ráčiž ve všem pomáhati. V. Mti má pí., jakkoli věc ste si ráčili s pomocí o ty rejthary nic já žádnýmu nedím, dosti všickni darmo berou, V. Mti má pí. víť o tom dosti dobře, že málo naší ouředníci V. Mti zbohatí, nestarají se jen o svá břicha, aby plná měli; nu pane Bože víc nepravím. V. Mti má pí. nic se neračte o vlnu starati, bude popláceti dobře. Hradečtí kupici, že se u V. Mti o ní nevohlásili, že nemyslili, abyste jí ráčili bez letní prodati. Omastek ten taky dá panbu na své peníze přide. V. Mti m. p. sama já tomu dosti dobře rozumím, že do konce toho požehnání božího to takkoli věc z požehnání božího míti ráčíte, nepřejí lidé přátelé, nepřátelé, kdyby šte dokonce nic neráčili míti, toho by V. Mti přáli. Právět je na tý Běle V. Mti správa a velikej neřád, šafář na nic není, pohunek, pacholek s ručnicemi zacházejí a šafářce k boku jí přistrkuje ten Vilímků syn je za pohunka a sakramentská babo dej nám dosti jísti říkají; již ja nevím co je to za čeleď. Ten bělskej šenkýř Markytu upral pro nic. Petrovští u něho stále do Prahy dobytek honí a ten Vilímek se panem Nemravou podobně do Prahy honí i s petrovskejmi mají spolky, velký věci mezi poddanejma V. Mtinejma se dějí, na žádný podělky choditi nechtí, shledala sem se s tím Nemravou dosti sem mu moc mluvila i s tím Vilímkem v Chustnici pánbu ví dobrýho se neděje. V tom Chrbonini sami se ti petrovští bijí, jeden druhýho zabil a tak velký škody dělají nepřítel jim odpovídá. Kozmice, Chrbonin že prachem položí pro ty petrovský, lidi žalují že se tu zdržují a kradou panbu ví zle z domu hlavu vystrčiti pro samý petrovský člověk nesmí. V Kamenici tu sou taky přecházejí, ševcovu děvku honili. V. Mti má pí. areiť nesmím dohlídnouti do jinších dvorů, bych i doma byla, těm děvčatům já dám na sukničky, až se do