5. Zděná chalupa s doškovou střechou.

mocněji a čileji, kde bylo sídlo královo, středisko šlechty věrné i odbojné, kde četná města starala se o živější ruch dějinný, obchodní i osvětový.

Ale když se také na Moravě ozvala otázka národnostní, když"moc vnější se jala sahati lidu i na jazyk, kdy moravský lid měl býti čímsi opravdu nižším, druhořadným, a služebnost jeho za dob nové svobody občanské měla býti utužena a zpevněna ještě jistěji, kdy za tím účelem i kaleno i dušeno vědomí národní spojitosti jeho s Čechami: té chvíle vstali též spasitelé tomuto lidu. Osvícení synové vzpomněli veliké minulosti jeho, představili mu jeho právo, jali se mu získávati těch dober a výhod, které doba přinesla jiným. Lid měl žíti nadále sobě, jeho jazyk měl opět hlaholiti vévodně, jeho práce a jeho dary duševní měly nésti ovoce jemu. Idea národnostní jak u jiných národů, měla také na Moravě znamenati vybavení kulturní a hmotné, přispěti k takovétéž samostatnosti jeho. Lid moravský měl se čím chlubiti před jinými, zdobily jej mnohé vzácné přednosti a ctnosti, které u jiných svět vysoce cenil, a přece lid ten nevážil nic ani ve vlastním domově, kde býval a měl býti pánem.

Tak nemohlo zůstati nadále. Kdo jej miloval, musil se snažiti o změnu, nápravu, převrat. To dělali napřed osvícení kněží a spisovatelé,, potom odchovanci jejich, až se řady pracovníků rozhojnily, zhustily a posléz zabraly do práce i lid sám. Kniha, píseň, kroj, škola i divadlo^ besedy a slavnosti, politika, vše bylo pákou a zbraní buditelskou.

Dnes tu česká Morava stojí probuzená, uvědomělá sestra bystrého a čilého bratra. Zvony vzkříšení zvěstují nové jaro jejího života. A život