7. Opět něco nového, slyším přepodivného, o čem jsem vám nyní zpíval, nic není z toho, žádný z vašeho rodu že nedočká svobodu, jedna holka povídala, když šla k ouvodu.

8. Ach nebozí sedláci, co jste si ublížili, když jste raděj k té svobodě víc nesvolili, robot bude přeškoda, nastane nová móda, že má sedlák bejt vojákem, pěkná svoboda.

9. Myslili jste, sedláci, svobodni bejt jak ptáci, strčejí vás vlady-kové do jiných otrčí, obzvláště vás, husiti a berani, hiltači, dyby jen všecky vyhnali z té český zemi.

10. Měli jste se Boha bát, a kostely nebourat, trpělivost naše ruce, měli jste čekat, když jste čekat nechtěli, u Prahy vás věšeli, vojáci jsou vám svobodu na zádech psali.

11. Nastanou vám muziky, na ramenech felzoky, v patrontaších olověných kulek balíky, a k tomu, milý brachu, patrony plný prachu, že bys raděj doma hlídal na poli hrachu.

12. Co pak než se naučíš: Rechtsum kerteich, jak zkusíš, kolik čárek na tvých zádech ucejtit musíš, a když přídeš do pole, tu nebude: Wie Wolle, mocht euch fertig, šlag an feier, hůř než v stodole.

13. Kde pak je váš jenerál, co vás komandýroval, u křesťanů i u Židů s vámi raboval, ten byl moudřej vzor, čile dělal vám kratochvíle, nyní se s prací vyráží v obecním díle.

14. A tak mnozí sedláci, moudřej o tom hovoří, kterak to obilí šmahem všechno vyhoří, kam se podějeme, kde pomoci nalezneme, vrchnosti nám nic nepučí, chladem zmrzneme.

15. Zůstanem vaší poddaní, vždycky nám naši práci poručejí a spomůžou v našem soužení, svobodni bejt, nic nemít a den po dni nouzi třít, lepší chodit na robotu, nežli chladem mřít.

16. Cekejte tehdy času, tak jako husa klasu, na robotu posílejte domácí chasu, na potažní, na pěší, jistě vás Bůh potěší, jaký patenty vám přídou, každý uslyší.

17. Kterak vám byla hojná, ta vaše hloupá vojna, právě sedlák jako sedlák, musím říct zrovna, slyšte podle Sibyly, ach kterak jste chybili, protože se kráva s volem o to vsadily.

18. Můžete začít znova jako Kec u Jankova, udělali si památku na léta mnohá, nastanou jiný tance, když musíte na šance, to Sibilino proroctví vemte si do rance.

1. Kterak vám' byla hojna, u Prahy selská vojna, kterak páni ujížděli, musím říct zrovna, skovávali peníze, vidličky, taky nože, do klášterů a na fary, kam kterej může.

2. Jakých strachů poznali, jen sedláei bouřili, hnedle by se byli všichni strachy zděsili, z kanceláře utekli, tak jako by se stekli, každý chtěl bejt nad sedlákem, pojezdnej taky.

3. Hleďte karabáčníci, vy selský mozolníci, jak jste velkým strachu byli, jen šli pohunci, byli by jste smrděli, kdyby byli bouřili ti sedláci, co černý kalhoty nosejí.