hrubší; obojí na svátek. Zástěra '6 lo!:te široká, dlouhá a skoro celou sukni zakrývající. Byla »samý fald<. Ve svátek nosily také (později) špenzlíky s kratičkými šůsky, širokými rukávy a dykytovou pentlí.

V celé vesnici bylo prý pro všecky nevěsty jen jedno roucho (kamizolka, šarková sukně z vlny a příze lněné) a pro ženichy jeden kabát. Celá dědina prý si na ně složila a kdo potom potřeboval, vypůjčil si. Nevěsta měla věnec s velikými růžovými koly dokola, nad týlem samé magličky.

Mužský kroj. Ve všední den lněná košile s rozporečky u pěstí (rukávův ani nezavazovali ani nezapínali). Vesty dlouhé, až po krk na husté, žluté, veliké knoflíky (»bnimle< kulaté a jiné pleskaté) zapjaté, z černého nebo modrého aksamitu zhotovené. Také bílé vesty nosívali. Ve všední den oblékali placky z trilichu (režného plátna), nebarvené, skoro po kotníky sahající, s malými límci a velikými kapsami, »holé placky*. V neděli v létě chodili i do kostela v manžestrovém špenzlu. (černém, modravém, zeleném). Přes něj nosívali »krádlovaný plášť* (se 2 řasnatými kradly); byl černý, měl malý límec a stál asi 20 zl. Zapínal se na knoflíky. Kožichy bývaly krátké i dlouhé bílé, s květy na zádech. Chodívali v nich i do kostela. Velký kožich stál 20 zl. I kabáty-špičaté fraky nosívali.

Na hlavě nosili ve svátek (v neděli odpoledne) nejvíce svobodní — zelené aksamitky s vyšitými koníky a p. Jinak persiánky, vysoké, chlupaté, ale hladké čepice s hedvábnými pestrobarevnými, na 3—4 prsty širokými na švě zašitými a převislými mašlemi po straně. Také klobouky byly v obyčeji. Ani cylindry nebyly neznámy. Ve všední den nosili t u r b a s y, persiánkátn podobné, ale nižší, soukenné, holé, chlupaté čepice beze štítku. Ve svátek na krku černý nebo jinaký hedvábný šátek, přes nějž překládal se bílý, zoubkovaný límeček od košile. Také bývala na svátek košile zvláštní, jemnější, jen po pás sahající. Rukavice bývaly obyčejně s »palcem«, chlupaté, ze psí kůže. Bílé punčochy po kolena obouvali do střevíců se žlutými přeskami a pod koleny stahovali pod kožené, bílé nebo žluté kalhoty, uvazované řemínky. Tak chodili do kostela. Ve svátek nosili též vysoké červené juchtovice nebo ještě ohrnovačky (pod koleny bývaly ohrnuty). Ve všední den chodili bosi, do lesa v dřevákách. O půli nosili kožené, červené, vyšívané opasky, v nichž bylo místo pro ukládání peněz a spisů.

Některé z uvedených věcí byly na výstavce ve Ždaře r. 1893 uspořádané a bylo by záhodno, aby pro pamět se zachovaly. V Novém Městě zřizuje se museum, a tam rádi vše přijmou a potomkům uchovají. S jakým zájmem budou si po letech prohlížeti kusy oděvu, které jejich pradědové a prabáby nosívali. A nyní povaluje se někde na půdě. Kdo něco takového má, neobtěžuj si při příležitosti vzíti to do Novéno Města a odevzdati ve škole, kde museum prozatím jest umístěno.