str. 349
@NZ@Směs.
* Přirovnání, pořekadla (fráge), přísloví ze Železnobrodská. Bylo toho co v slunci prachu. Dyž jdeš domů, vem si voničku (= kytici do ruky); nechoť s holejma rukama jako ňákej >pochválenpánježíškristus« (t. j. jako žebrák, který ničeho v rukou nemaje jen s tím pozdravem vstupuje do domu.) (Babička o vnoučeti:) Pořád musím za ním chodiť, jako bych ho pásla. Mám hubu hladkou (t. j. bez zubů), že by v ní mob, chleba piet. (O ženě těhotné:) Taky nám ženskejm pomůže nýst křížek. Slova na rozloučenou : Tak jim vinšuju šťastný vykročení, pěkný pobytí, ve zdraví navrácení. Bednář náhle zemřel a ženě zbylo devět dětí, všecky by je dal pod řešeto (jsou drobné jako kuřata, která vylíhlá se dávají pod řešeto). (O líné ženské:) Kdyby nesla se dvě čtvrtce, už má s sebou nůšniei a sama jde vedle prázdná; je to taky taková lehká. V Boskově měl večír kázání kněz z Prahy. Ten měl hlas! To celej kostel leťal a všecko břečalo (= všichni poutníci byli uneseni a dojati, až plakali). Kdo ráno popolíhá, ten večír popobíhá. Ze všeho na světě, co člověk má, nejlepší věe je práce. Kostelník horší než hospodář. To je těžká chudoba, když není doma ničeho mimo vodu. Barbora Hoblová.
* Jména slatinshých pozemkův a chalup. Část jmen slatinských pozemků (u Horažďovic) jest zcela obyčejná, vyskytující se i u mnoha jiných obcí. Jsou to: za Humny, v Průhonácb, na Starejch drahách, u Bradku, na Zahrádkách, na Hadovkách, v Jílovnici, v Hořici, v Červánkách, za Lesy, na Vrších, u Dubu, v Struhách, za Vobcí, na Velkej, v Jalovci, u Křížku, v Trávnících, na Jezaře, na Skalici, u Novýho, v Zá-jezdách, pod Horou, v Lištích, u Vysokýho, v Kopaninách, v Čihadlech, pod Homolí, v Dubí, na Dolích, u Velký meze, na Dlouhejch záhonech, u Reřábu, na Hůrce, v Rybníce, na Soudnej, ve Vraním vrchu, na Ger-nejch paloukách, na Hradcích. Rázu místního, tudíž jinde se asi zřídka vyskytující, jsou jména: v Kunáši, u Kutila, u Čertovo náramku, na Židovkách, na Zlodějce, na Hostelíně, na Nohavici, v Chyndovách, u Nebožtíka pána, v Hynkovech, na Boubíkách, v Hlavičkách, na Šefranici, na Leženicích, na Balkách, na Kličatkáeh, pod Krychovem, na Sálavě, v Loužku, v Hraštici, v Jezvinách. J o s. D r n e k.
* Koleda s Chramost. Hopšou pacholátka, vy malý děvčátka, již už (!) nám nastává výroční památka, do Betléma půjdem, koledovat budem, co tam uhlídáme, povídati budem. Již se narodilo o půl noci dítě, k němu pacholátka vy malý běžte, neste mu tam dary, co vám matky daly, dvě vánoční housky i jehňátko malý. Ty malý Venclíčku, vem si kolíbčičku, vem ji na ramena, pokloň se Ježíšku, A ta Důra hloupá, na ruce si fouká, snad se bojí zimy, to velkého horka. Poldo jdi s cimbálem, s tím svým kamarádem, zahrajte tam. Amen. Od Bílkové, ženy flašinetáře z Chramost. Frant. Hrachovec.
|
|
