V. Krolmusa Slovník obyčejů, pověstí, pověr, zábav a slavností lidu českého. (Další řada.)

Ruští bonifikace. R. 1813 Rusi hnali se skrze Českou zemi za Francouzem. Tehdáž Rosiané táhli, když Napoleona pronásledovali z Moskvy až do Paříže, kdež se vzdáti musel, jedno oddělení Rusů skrze Čechy táhlo, aby mu u Drážďan nadešli, skrze Jičín, Kralohradec, přes Prahu, Litoměřice k Teplici, několika stranami stupovali, ale mnoho vejloh, škod rolníkům, měštanům a vrchnostem nadělali, neb rozkaz měli, aby je vyzdravovali na tomto postupu a se vším zaopatřili, že to všecko Rosický car Alexandr I. zaplatí a skutečně také dle doslechu 3 miliony rublů do Čech bonifikaci poslal po válce francouzské, která za Napoleona í. Bonap. 30 let v Europě trvala s Rakušany, Prusany, Spaniely, Vlachy atd. a naposled s Rusy, pokud Napoleon nebyl lapen a na ostrov Helenu zavezen. Tehdáž v Praze byl c. k. Major Elhauser vojenským ubytováčem nejvyšším (Oberster Kvartirmeister) nad Čechy pro Rusy, jenž byli dokonale r. 1813 pohoštěni na Čechách. Všecky škody a vejlohy, co byli Rusi způsobili, sedláei, měštáci, vrchnosti skrze krajské ouřady a Magistráty sepsali a Výboru stavovskému v Praze skrze p. Bretfelda, nejvyššího stavovského ouda výboru šlechty české, a p. Kůnertha, stavovského kasíra p. Elhauserovi podali, p. Elhauser z těch 3 milionů ruských vyplácel a poděloval p. Kůnertha, Bretfelda a j. v. ouředníky, aby opět nižším ouřadům a tito lidem škodu trpícím vesnicem a městům podávali. Někteří náhradu dostali, ale někteří ničehož neobdrželi, za mnohými peníze ruské zůstaly ležeti. Mezi tím Elhauser zemřel. Paní jeho žádala pensí, ale žádnou neobdržela; protože mezi tím se mnozí hlásili u zeměpána Františka I. o bonifikace, že by žádné nebyli obdrželi. Bylo to semo tamo vyšetřováno. Každý to posledně strkal a kladl vinu na Elhausera. Paní jeho ale nepřestala osobně žádati o tuto pensí císaře Františka I. On jí pravil: že se pronevěřil v podělování ruských penězích. Ona odpověděla, že ona toho vina není a za muže že nemůže a jestli on se pronevěřil, že jich bylo více nejen on sám a podala zeměpánu balík spisů a důkazu toho. Ona doslala pensí a císař pán dal to všecko vyšetřiti. V jeho (Elhauserově) archivu nalezla se kniha týdeník příruční »Manuale«, kdež podotknuto stálo,"fže 3 miliony ruských peněz bonifikac pro Čechy přijal a také tolik tisíc každému členu Výboru stavovského p. Bretfeldovi atd. a mocli p. kasírovi Kůnerthovi atd. z těch peněz vyplatil. Jistý N. aktuar při kommissí v knize in folio nalezl, předseda kommissí to přečetl kommis-sarům, kdo všechno a mocli obdržel z těchto peněz. Knihu tuto uložili do almary, řetězy sepjali a pečetěmi, každý svou přitiskli i komissní pečetí zámky, řetězy i při almaře v Archivu za 14 dní, že budou dále tyto věci vyšetřovati. Stalo se tak. Přijdouce, ohledali zámky u řetězů zavěšené, pečetě neporušené, nalezla kommisse, že ničem hnuto nebylo, vezme tento týdenník Manuál knihu Elhausera, hledá a probírá listy, na