kterých listech ono poznamenání rozdaných bonifikac stálo; ale nemoha ty listy nalézti, listy byly v pořádku, dobře spočteny a na místě tom stál aučet kuchyňský na těchto listech vydání na pokimy. Kommissary si to osvědčil přednosta kommissí, že to slyšeli, co byl četl. Tito ale pravili, že to neviděli, jen to slyšeli od něho čísti, aby se byli přesvědčili, že neví, jak se fo stalo a oni také že nevědí. Předce ale se předseda kommissí se pamatoval, že Kůnerth kasír kolik tisíc těchto bonifikac od Elhausera přijal; ale Kůnerth byl na smrt nemocen, p. doktor Kromeholz mu podal mošus s žampanským vypiti, aby ho ze mdlob vzkřísil na několik hodin, lid tu stál, aby jim ty požadajičnosti mohl jen podepsati, že on ty peníze přijal a lid pražský mohl být vyplacen. Stalo se tak, na které se mohl písemnosti podepsati, ti lidé byli vyplaceni, ale bylo jich málo, protože dlouho kasír nebyl při sobě, ač dostali přece mnoho tisíc, ale Kůnerth brzo na to umřel. Nyní se věřitelova obrátili na p. Bretfelda jako nejvyšší hlavu výboru šlechtického, který také mnoho tisíc bonifikac přijal od Elhausera a Kůnertha kasíra. On byl přítel p. arcibiskupa Chluměan-ského, který mu napomohl kolik tisíc zaplatiti. Bretfeid 30 tisíc vyzdvihl ze spořitelny a bonifikace zapravil mnohé, napotom se rozstonal na smrt a bylo konec všemu, důkazů dalších a nitek od klubka znaných nebylo, bylo po bonifikačných penězích. Někteří byli zaplaceni a mnozí musili utřiti sobě suché huby. Sdělil Matěj Kalina, doktor práv, palron zviko-veckého beneficia r. 1832.

Roztoky na levém břehu Vltavy, kde řeka Vltava potůček »0uvalky« od Kněžovsi běžící Kněživkbu, Duchoméřicemi, Statenicemi, Černým Volem atd. pije (t. j. do Vltavy se v Roztokách vlívá), někdy u Roztok skrze rybníky se prolíval, odtud v Rybníkách ono místo slově. — Potoky okolo Roztok na levém břehu Vltavy. Na Gakově na Roztokách nad jalovou strouhou velkého mlýna od čakání vody a bláta. Na Solníku, zde studánka. Jest to rovina 115 jit. polí, za ovčínem vrchnostenským na západ vedle cesty z Roztok do Žalova na hoře na pravé ruce. Nad Žalovem. Na Krásné hoře, krásná hora, písčitá, křemínkovitá, leží za Malým Hájem. Na Velkém Háji jest velké pohřebiště s 5C mohylami sklepenými. Zde je plno popelnic rozličných vkusných a hrubých rozličných podob a v nich plno kruhů malých a velkých bronzových i jehlic a pálených kostí v karhancích. Za tímto hájem přes důl je Malý Háj.

Rinocera předpotopního zvířete pozůstatky, hnáty, oudy, ska-menělé kosti vykopal pátratel pod hlinou 4. i 5. sáhů hluboko v zemi v písku hrubém v cihelnách za Bruskou bránou v Hergetově cihelně hnáty; též u Čičovic, též u Vokovic mezi Chudobovou a Hladíkovou Cihelnou opět půl čelistě čili půl sanice se zuby velikánskými na íl/„ palce do kostky v šíři na 3 palce dlouhé zasazené v kosti dásňové juž skamenělé čelisli půlka na střevíc dlouhá.

Pohřebiště Radoirěsice na panství bílinském mezi Bílinou a Kostomlaty v středohoří kuželovitém v Litoměřicku zde u hřbitova nového kopeček, kruhy dva bronzový zavřeny, meč a podkovy železný se r. 1832 vykopaly. Svědek očitý Jan Jař, lokalista.