Veselme se vlastencové, — zpívejme zas chvály nové, — neb kdož neví, že řeč česká, — zavržená byla všecka, — ta zas skrze mnohé pány — vzláště skrze bratři Thámy, — přichází teď k zvelebení, — a jako z mrtvých vzkříšení.

Práce jsou nelitovali, — ani outrat nespořili. — Geské knihy spisovali, — a je na světlo dávali, — ještě jim není na tom dost, — nám Čechům pro větší radost. — Též vesele hry skládají, — a mnohé zas překládají.

Kdežto zde páni hercové, — jakožto činitelové, — pořádně je provozují, — a nám kratochvil činějí, — někdy vzbuzují k radosti, — někdy tejraj v nepravosti. — Někdy se dost nasmějeme, — někdy se zas uza-žneme.

Vzáctnym pak paním a pannám — slušnou také chválu vzdávám, —-ve všem se pěkně chovají, — ouřady své zastávají, — obzvláštně pak při baletu, — jsou rychlí jako pták v letu. — Páni hudebníci taky, — činěj hudby všelijaký.

Já pak na místě všech spolu, — v tomto divadle pospolu, — tento chvalozpěv jsem složil, — abych jejich čest rozmnožil, — aby nejen ten rok nový, — ale jiná léta mnohý, — štěstí, zdraví, požehnání, — a ve všem šťastný jednání — pak po této bídné strasti, — přišli do nebeské vlasti, — by sme se shledali v ráji, — kde anjele s lidmi hrají, — čest a chválu vzdávajíce, — Svatý, svatý zpívajíce.

To jim vynšuju srdečně, — přijmou to ode mně vděčně, — člověka ač dost sprostého, — však vlastence upřímného. — Nevšimnou dar darující — ale srdce milující.

Obětoval

Dar nového roku 1792. Milým panům vlastencům, jazyka českého milovníkům, od nejvyšší milosti obdařeným panům hercům, i jejich řediteli panu Mihulovi, v divadle vlastenskem v stavem Hybernáckém,

Opět znovu v novém roce, - přeji z upřímného srdce, - vlastencům stálého zdraví, - jelikož vlastenec pravý. — Hojné požehnaní Boži — štěstí ať se všudy množí! •— nejen rok nastávající, — i mnohá léta du-doucí, — zvláště těm, kteří pracují, — o češtinu starost mají I

Kdož neví o Procházkovi, — a kdo o panu Tomsovi? — jaK velikou péči mají, - když mnohé knihy skládají! — Císařskou korunovací, - tu pan Rulík s velkou prací, - pořádně jest česky vypsal, — i také ji tisknouti dal. - Pan Pelcl kroniku českou - znovu piSe v pravdě heskou. - Dost s velikou obtížností, - a to nám Cechům .k libosti.