nyní že až do soudného dne se musí trápit: v tom udeřila 12. hod. půlnoci. Duch světla poslu stiskl ruku, měl to znáti na ruce své posel, a světlo zmizelo se. Ráno se divili zámečtí, jak se do zámku do kanceláře posel dostal. Vše vypravoval. Ono světlo po cestách lidem, když je tma, v noci svítí a až do domu na dvory dovede lidi a zase se zmizí. Když tomuto světlu poděkujou neb Pánu Bohu: »I děkuju Bohu, že jsem se dostal domů,* ono světlo tomuto člověku poděkuje, řkouc: >Ty jsi mi posloužil." Zde se i medová kaše chudým odňala na svátky, tu zase Bílá Paní v zámku v 11 hod. bouřila a strašila pány, až ji opět chudým dávati museli. 0 těch podobných světlech (duších zakletých) okolo Brandejsa, Mělníka a j. v. se také vypravuje: že v noci chodí a svítí. ¦— Zde v Strakonicích v zámku v sklepě jest jelen vypodobněný ve své podstatě obrácen, jako by dále uháněl, při něm nápis: >Kam ten jeleň běží; tam ten poklad leží.« Lidé juž hledali a mnoho prokopali, přišli na díru sklepenou, pustili tam N. po provaze. On křičel, že tam straší, voda hučí, zde jsou dvě říčky.

Studánka »Ouvalka«, živý a silný pramen v Kněžovsi na silnici z Prahy do Slaného. Počátek ounětického potoku.

Studánka divotvorná u Vlašima '/2 hod. cesty od Vlašima, nad ní kaple na skále, tuším, sv. Gotharda. Zde slavná pout, na této skále říkají »na Hrádku*. Malobělští »Klokočku

Studně. Na Stochově, vlastně pod Stochovem kostelem sv. Václava studně, slove Straôka, dle tamní pověsti strakatý kůň měl ji vyhrabati,, sdělil Bendi Jos. Tato studně od kostela je 200 kroků vzdálena v stráni, pramen živý odtéká k Tuchlovicům. Hrad rozvalený býval ve vsi, nyní půl vesnice naň stojí. Dva statky na sklepích dvou toho hradu stojí. Studně stará jest na Stochově, je zasypána. Zde jsou ještě vála dokola k spatření. Zde se nalézá dub památní z doby sv. Václava a Lidmily. Viz na jiném místě pověst. Studně v Liběchově, živý pramen, nad ním kaplička kamená P. Marie pomocnice, obraz, synáčka držíc na rukou svých u stráně vedle louky, se nalézá, zde lázně jsou studené, voda se ohřívá. V Nymburce studánka slove >Tobolka*, jako na Pankráci u Prahy. Lunští >Mikolášku« na předměstí velkém.

Střešně na Nov. Městě (Hradišti) nad Metují podlé udání pana Máčka, měšťana z čísl. 23. z toho podotk. města. Okoto r. 1787. měl jeden prostřední strom střešnový na Bobečku položení stranním polním nazvaném 35. věrtel střešní sladkých, jenž o něco větší jsou než ptáčnice, šlovou Libalky nepochybně, od jistého Libala, který vruby přinesl a je štěpil na ptáčnice. Několik druhu střešní zde počítáme totiž: (postoupně zrají, chuti sladké). První střešně zralé jsou Bjestinky červené; pochodí ze vsi Biestiny, nedaleko odtud se vruby přenesly do Města Nov., protož Biestinky šlovou. 2.) Nejznamenitější i největší střešně červené šlovou Kostelnice a to proto, že nejprvnější vruby těchto střešní jistý kostelník, f Jakub Tomek z Města Nov. vruby od jinud sem do Města přinesl a na Bobečku (površí) je na ptáčnice vroubil okolo r. 1787., odtud kostelnice šlovou, z nichžto ostatní po městě sobě vruby brali sousedé a kostel-