nicemi nazývali a až posud (1850) nazývají, 3. Libalky střešně. 4. Plané černé střešně. 5. Dto červené dto. 6. Polouherky černé. 7. Pozdní Uherky černé, nepochybně z Uher sem a do jiných krajů čes. přišly; protož po Čechách Uherky šlovou. 8. Střešně srdcový Červené, Uherky šlovou, Plavky zde. 9- Vlaská střešně černá šlovou > Vlasky«; protože z Vlach sem přišla. 10. Bílé střešně (šlovou Jehliny zde), chuť mají vodnatou.

Višně kyselé. 1. mají dlouhé stopky; ale královky mezi višněmi jsou nejvýbornější. 2. mají kratší stopky, o mnoho větší jsou a nejsou tak kyselé. 3. Amrhele červené a černé, na polo zakyslé a sladké.

Studnice »Světice« za Blatama, veskou pod Mělníkem »u Vrbice Světice*, stály u ní tři vrby, teče neb prejští se voda ze země na východ slunce, jest tato voda velmi studená, v letě a v zimě teplá, sklenutá kaplička, nad ní byl kříž zelený, v krizových dnech, v prosební týden průvod sem přicházel 3tí den, a děkan ji tuto vodu pokropil; poslední stače, čarodějník a jiní více berou vodu zde před slunce východem pro dobytek i lid, omejvají se ní a uzdravujou. Zvadlík ze Šopky, čarodejník, tuto vodu čaroval.

Selce (Sedlec), Selec, veska na levém břehu Vltavy, kostelíček sv. Trojice se statkem. Zde pohřebiště poh. bývalo s božnicí. Polohy okolo Selce šlovou Nad Babou — pod babou — na Propasti. Na kalhotách (poloha podobná dvěma nohavicům). Na Prokopce (na vinici Prokopce). Na Rybářce (Rybářka). Na Drsnici (Drsníce). Proti Selci za Vltavou na pravém břehu jest Třikrálka (vinice) kostelík, skály roh od polohy horní Kostibrd nazvané.

Studánka pod »Holy<, pod »Holou«. »HoIá« slove revír na hoře jedné, kdež jest živý pramen nad Semči'eemi čili u Semčie na panství Doubravickérn u Bolesl. Pod tou horou slove studánka, pramen týž samý »Raňkov« neb »Chodní«. Lidé nyní šlovou: »Na Ghodní* byla N.— pro vodu. V stráni se nalézá, té druhé studánky Rank téhož samého pramenu Holý nazvaného.

Pod S e račicemi byl rybník, který slul Hladomeř, rybník vypuštěn a na tom starém rybníce studánka pozůstala a slove Hladoměř, má 4 vrbky okolo sebe. Onen rybník Hlad neourodu zvěstoval, když polohy ourodné potápěl, odtud Hladoměř.

Na Doubravičku u Bolesl. Ml. »Kakaborka« slove poloha (u vsi Pečic) dolní, luční, rovná a lávka přes rákos a vodu položená. »Šprlení< zovou lidé na př.: Šel N. v ;>Kakaborce přes Šprlení* neb u Ka-kaborky jest šprlení. Na tom samém panství červeno-doubravickém nad Vltavou vsí hora slove Hněvánov a les na ní Cherubín na témž panství podotknutém.

Smíchov, předměstí pražské. Dle pověsti na Smíchově sídlil z doby poh. za času panujících čarodejných dívek a starých čarodějnic poh. jistý pán, jenž byl prý křesťanstvu nakloněn. Tyto čarodějnice Vyšehradští za tou příčinou pozvavše jej na Vyšehrad (na Pankrác neb Libušin dvůr u jezírka), aby jej mohly dostat na Houpačku, jenž byla nad hradem pustým, vyšehradskou skalou nad Vltavou, aby jej rozhoupati a do vody