Předchozí 0481 Následující
str. 478

Obraz českého lva na Tachovské radnici.

užití než u Jungmanna. Je tak nazývána (nyní již ani ne tak jako dříve) šňůra, na kterou rybář navléká chycené ryby. Tento kabacoun jest asi 1 m. dlouhý provázek, jenž má na jednom konci přivázané napříč malé dřívko, kdežto na druhém konci jest obyčejný drát (jak se říká >ženglička<). Na tento provázek jsou chycené ryby se strany od >žengličky« skrze jejich ústa a žábra navlé-kány. Nyní ustoupil tento přístroj novějším náčiní, totiž obyčejnému pletenému pytlíku na ryby zvanému »vizírek« (zkomolené německé jméno: Fischersack). Chycené ryby, navléknuté na kabacouny, jsou pak neseny, obyčejně hozeny přes rameno, jako vítězná trofej domů.

    K. Sedláček, Praha VII, nádraží. * Český znak v Tachově na radnici. (J. Máša v K.) Nikoli v Mostě,

nýbrž v Tachově na radnici umístěn český lev, přizpůsobený slohu celé

budovy. Viz připojený obrázek.

@NZ@Směs.

* Nová slova. Pivoňka. V Praze zcela vážné říkají »pivoňka« dívkám, které jsou úředně zaměstnány při řízení zemské dávky z piva u Zemského výboru. V jiných úřadech, veřejných i soukromých, říkají nelichotivě dívkám, které jsou zaměstnány u psacích strojů, »klapačky«. Doklady — jak starým názvům podkládá se význam, přizpůsobený poměrům novějším! Kdo jde do Krče, ten podle názvosloví pražského se krčí. Vrátný nazývá se Vratislav, Knihy dávají se do vyšetřovací (t. j. vazby). Kancelář, kde v bibliothece knihy se půjčují, vydávají, nazývá se výčep.    Jan Soulek.
* List kmotrovský. Na národopisné výstavce ve Mšeně r. 1894 opsal jsem si tento list kmotrovský: Slovutný a Vzláště Vážený Pane Kmotře! Tajná nečiním, kterak Pán Bůh Všemohoucí na nás manžele okem Svého nesmírného milosrdenství vzhlednouti a ku potěšení našemu na tento bídný svět (synáčka) dáti jest ráčil, z čehož budiž jeho Nejsvě-tější Jméno Páně věčně pochváleno. Poněvadž to nemluvňátko nic jinšího nepotřebuje, jedině by Křtu sv. dojíti a do knihy života věčného při-vtěleno býti mohlo, z té tehdy příčiny ve vší snažné žádosti se uchyluje, by, dáli Pán Bůh dne zejtřejšího, po ranní mši svatý za jednoho obzvláštního pana kmotra se postaviti oblíbili, za kteroužto křesťanskou lásku se odměňovati zakazuji, a zůstávám obzvláště váženého pana kmotra k odsloužení žádostivá Marie Anna Hrdličková, matka téhož dítěte. Sigl. v Mšeně dne 7. Junii A. 1780.    Jan Soukup.

Předchozí   Následující