| str. 478 
  Obraz českého lva na Tachovské radnici.
 
 užití než u Jungmanna. Je tak nazývána (nyní již ani ne tak jako dříve) šňůra, na kterou rybář navléká chycené ryby. Tento kabacoun jest asi 1 m. dlouhý provázek, jenž má na jednom konci přivázané napříč malé dřívko, kdežto na druhém konci jest obyčejný drát (jak se říká >ženglička<). Na tento provázek jsou chycené ryby se strany od >žengličky« skrze jejich ústa a žábra navlé-kány. Nyní ustoupil tento přístroj novějším náčiní, totiž obyčejnému pletenému pytlíku na ryby zvanému »vizírek« (zkomolené německé jméno: Fischersack). Chycené ryby, navléknuté na kabacouny, jsou pak neseny, obyčejně hozeny přes rameno,  jako vítězná trofej domů.
K. Sedláček, Praha VII, nádraží. * Český znak v Tachově na radnici. (J. Máša v K.) Nikoli v Mostě, 
 nýbrž v Tachově na radnici umístěn český lev,   přizpůsobený   slohu celé
 budovy. Viz připojený obrázek.
 @NZ@Směs.
*  Nová  slova.   Pivoňka.   V Praze   zcela   vážné   říkají   »pivoňka« dívkám, které jsou úředně zaměstnány při řízení zemské dávky   z piva u Zemského   výboru.    V jiných  úřadech,   veřejných i soukromých, říkají nelichotivě dívkám, které jsou zaměstnány u psacích strojů,  »klapačky«. Doklady — jak   starým názvům   podkládá se   význam,   přizpůsobený poměrům novějším!   Kdo jde do Krče, ten podle názvosloví pražského se krčí. Vrátný nazývá se Vratislav, Knihy dávají se do vyšetřovací (t. j. vazby). Kancelář, kde v bibliothece knihy se půjčují, vydávají, nazývá se výčep.    Jan Soulek. *  List kmotrovský.    Na národopisné   výstavce  ve  Mšeně   r.  1894 opsal  jsem si   tento list  kmotrovský:   Slovutný   a   Vzláště Vážený Pane Kmotře!   Tajná  nečiním,   kterak   Pán Bůh  Všemohoucí  na   nás manžele okem Svého nesmírného milosrdenství vzhlednouti a ku potěšení našemu na tento bídný svět (synáčka) dáti jest ráčil, z čehož budiž jeho Nejsvě-tější Jméno Páně věčně pochváleno. Poněvadž to nemluvňátko nic jinšího nepotřebuje,  jedině   by Křtu   sv.   dojíti  a   do  knihy života  věčného při-vtěleno býti   mohlo, z té tehdy  příčiny   ve vší snažné   žádosti   se uchyluje, by,   dáli Pán Bůh  dne zejtřejšího,   po ranní  mši svatý  za jednoho obzvláštního pana kmotra se   postaviti oblíbili,   za   kteroužto   křesťanskou lásku se odměňovati zakazuji, a zůstávám obzvláště váženého pana kmotra k odsloužení žádostivá Marie Anna Hrdličková, matka téhož dítěte.   Sigl. v Mšeně dne 7. Junii A. 1780.    Jan Soukup.
 
 
 |