Předchozí 0031 Následující
str. 14
Dr. Čeněk Zíbrt:

V. Krolmusa Slovník obyčejů, pověstí, pověr, zábav a slavností lidu českého. (Další řada.)

Slouha o štědrém večeru po ocliozi troubí pod okny takto: »Bratře můj! Koza rup, je bílá. Pod pupkem je černá, je samej lůj!« Ono troubení podobá se tomuto zvuku, dí Lisači. Jos. Bendi, Lišák.

Zlatá prasátka. V Praze smrčky a zlatá prasátka na stůl ku svatvečeru na trhu prodávají. Prasátka jsou z hlíny robena a půlzlátkem polípaná, místem dávají Jezulátka (děti) na místě prasátek na stůl dětem darem Štědrého večera.

Stavení a budování vsí naČechách r. 1653. V 3Oleté válce množství vesnic na Cechách vracením se Čechů se Švejdy do Cech bylo od Švédů, Sasů a od samých Čechů, kteří nemohouce sebou statky vzíti a trpěni ve vlasti nebyvše za příčinou náboženství akatolického jsouce vyhnáni po bitvě na Bílé hoře, zapálili; pročež mstou puzeni jsouce vyhnaní po bitvě na Bílé hoře, zapálili je a co mohli vzíti sebou do ciziny vzali. Oni se v cizině, v Saších, Průších a j. v. odrodili a jazyk český pohřbili a sem se vedrali cizozemci, nejvíce Němci, jak šlechta, tak poddaní! Skrovný počet tu zůstal české katolické šlechty s poddanými katolickými v zemi rodnými; pročež s vetřencemi pozůstatek šlechty a lidu českého stavěl vesnice r. 1653, dvory a mlejny na spáleništích, jež byly vyhořely, •šlechta katolická majíc dosti peněz, pokoupila dosti a dosti statků, dvorů a mlejnů v Čechách a podrobivši sobě chudé poddané české a katolické, kteří ničeho nemajíce a dosazovala je na zápuste statky, na statky, dvory a mlejny jako nájemníky své, jenž jim dělati a po celý čas robotovati a pracovati museli, protož mnohý sedlák jako nádeník na statku, dvoře nebo mlejnč, když měl pro vrchnost a ne pro sebe pracovati, z takové živnosti utekl; proto stáří památníci pravějí: že sedláci jako nájemníci z vrchnostenských statků utíkali. Potom se tyto statky nájemníkům dle úmluv za-prodávaly a když viděly vrchnosti, že tím země blaho hyne, to jsou prý ty zákupy. Mnohá vrchnost dala do statku rustik. sedláku z krávy nebo jednu, z které musel máslo do kostela neb faráři neb groš na penězích odváděti, dle úmluvy, kontraktu neb urbaru, tak mu také sedláku a cha-lupníku polnost popustila a zavázala ho, že musí 10 mandel obilí neb korec sypacího obilí, pšenice, žita, ječmena neb ovsa, jaká kde půda čili země dobrá byla a co kde se nejlépe rodilo, faráři sypati a odváděti musil, a vrchnost jen robotu sobě skrze celý týden pracovati vrchnosti sobě ponechala a kněžstvu opět jen desátek z těch polí, která se sedlákům ponechala aneb sedláci je sobě byli zakoupili, odváděti povinni byli. Letníky neb železné krávy na statcích jsou a posud vězejí, buď peníze, máslo, vejce, drůbeř neb koláče na mnohých osadách vrchnostem a farářům pd r. 1653 až do r. 1846 odváděli osadníci poddaní katoličtí i akatoličtí. R. 1780 za slav. paměti Marie Teresie a císaře Josefa okolo r. 1780 ne-


Předchozí   Následující