a štipec soli, trochu mléka vařeného přimíchej a požívej skrze celý týlio-den. Potem a hustým močem nemoc od tebe bude vycházeti.

Na koňském trhu na doměuCísařskejch býval koš a v něm bývala hlava sťatá, tak dlouho, až se jiné dočkala, teprv od straněna byla. Taktéž hlavy sťaté uroz. pánů českých, 1621 d. 21. června byli ve 2 putnách na věž pražského mostu odneseny od kata a na bráně zavěšeny. Též se tam 5 ramenu od sv. Mikuláše k Dlouhé střídě, na kterých se stínávalo, na rynku r. 1840 spatřuje proti lithographu Sandnerovi.

Svato nice, nyní Svatoňovice. Pověst. Studánka v Sva-tonicích, pod vrchem v břehu, pověst' o ní se trousí, na tom místě stávala na pomezí višně neb střešně souseda, on vzal o Vánočních svátcích sekeru a chtěje ji zvrátiti a odkliditi. Jak k ní přišel, slyšel týž soused hlas: »Nesekej mne!« On neposlechna, sekl do ni, sekera mu uletěla. Jda pro ni, sekat chce dále, opět slyší hlas s třešně: »Nesekej mne,« opět neposlechna, sekl s druhé strany višni. Sekera mu opět uletěla. Po třetí jde pro ni, slyší hlas: »Nesekej mne« ze střešně. Sekna, sekera mu odrazila se do nohy, krev mu tekla, on pohledná na višni, ona zelená (se proměnila), uvnitř sedmibolestná Panna Maria se mu zjevila, řkouc: »Omej sobě nohy v té vodě« nebo ze sedmerého stětí do kořenů višně, sedmero pramenů se vyhrnulo vody proudem z podpařezu, umyl se a zahojil si touto vodou nohu. Nyní se lid zde uzdravuje. Ono místo jest ohražíno studánky zábradlím a vedle kostel vystaven Sedmerobolestný P. Marie.

Studánky divotvorné. Studánka u hory březového bývalého lesa mezi Statenicemi a Kamajkem, co se říká u hory Hajnice, v březovém lese u cesty kde strašívá, psi a Sečky v noci zde se ukazujou prý. Tu jest také studánka, když silně přetéká, soudí lid na neourodu a když nepřetéká, je prý ouroda.

C h o t o 1. Studánka »Chodtol«, snad Choddol, že dolem chodvkcLyž se jde od Horoměřic k Statenicům z cesty polovičně na právo asi 100' kroků, odtud se po troubách do Statenic do úřadu a pivovaru žene. U této studně rybníček býval, nyní zapuštěn. Zde se lid uzdravuje. Studánka v Hájích u Rudce. Běláci »Vrchbelku« slaví a cídí. Studánka Topolka divotvorná pod Vyšehradem na jih, na vinici bývalé Řečické, potom Pankracce nazvané, nyní r. 1840 v pole obrácena, patřila f Vád. Hillo-rovi, měšťanu pražskému, nyní jest v poli v stráni nad první chalupou, 40 kroků v Podole, když se jde od Pankráce na pravé ruce na Podol. Pramen se vylévá na Podol do Vltavy.

Božeika. Lípa posvátná na prav. břehu Botiče u nuselského mlýna, na ní obraz sv. Prokopa býval, r. 1832 před novým rokem ten den vítr ji rozlomil, byla uvnitř dutá, velestará a široká. Vrchnost nuselská ji dala podřezati, pařez dlouho stál vedle lávky neb mostku. Otýpky a na dříví se vrchol rozdělal. Svědek toho Jos. Bělohradský, toho času mlynář nuselský, několik kroků od ní; potom přišel obraz sv. Prokopa na topol, který stál na louce panské neb zámecké. To místo louky panské na Bo-žetce. Nad tou loukou a cesty jest studánka pod chalupou Fr. Dvořáčka chalupníka pod strání mezi chaloupkami. Studánka »Boleslavka« pod Krab-