Jízdy císaře Františka I. a cara Alexandra I. Ševětínem.

V »Českém Lidu« roč. XV. čís. 1. uveřejnil G. Holas blaťáckou píseň o jízdě císaře Františka I. skrze Veselí n. Lužnicí a vyzval k pátrání, zda to není snad v souvislosti s podobnou jízdou cara Alexandra I., o níž jsme podali zprávy v G. L. XIV. Píseň tu uveřejnil již K. Rozum v Musejním Sborníku Soběslavském 1903. Bývaje často v Sevětíně, zjistil jsem, :že tradice je zde zachována, ač poněkud popleteně. Starci Lusk a Šejk v Sevětíně (kdež bývala důležitá poštovní stanice) a Bezpalec v Kölnern vyprávěli podrobnosti. Císař Ferdinand V., dle jiných František I. jel s družinou skrze Ševětín od Veselí k Budějovicům a pobyl v Sevětíně v hostinci na poště, kdež kuchaři dvorští připravili předem oběd, aby pojedl a prospal se. Shromážděný lid očekával jej a vítal- na vrchu ševětín-ském. »Postknechti« prý byli oblečeni do červených šatů. Z vítání vypravuje se řada podrobností.

Tradice patrně nemohla býti popletena s jízdou cara Alexandra skrze Ševčtín, poněvadž tento jel od Hluboké a byl vítán na opačné straně vesnice, jak svědčí zápis o tom. Ježto tradice shoduje se se zněním písně o červených šatech poštovních zřízenců, jest jisto, že tu jde o jízdu císaře rakouského, ať již Ferdinanda nebo spíše Františka I. a nikoliv cara Alexandra 1815. Má tedy i píseň p. Holasem uveřejněná základ historický, podobně jako píseň o caru Alexandru námi uveřejněná znova a probraná v Č. Lidu r. 1905. Hostinec, v němž se věc udala, dnes »Stará pošta« zvaný, lišiti třeba od hostince »U Dekárů« čili »U Šimona Lomnického«, 'kdež nyní jest pošta (v tom se v literatuře dosud soustavně chybovalo), a kdež v 1. 1585—1618 žil jako sedlák a hostinský slavný spisovatel český Šimon Lomnický z Budce, jemuž zde byla dne 11. srpna 1907 zřízena pamětní deska na můj popud, jak o tom podrobnosti vyložil zajímavou přednáškou slavnostní řečník F. Čapek.*)

Pokud se týče cara Alexandra I. jako oráče u Hosína (viz Č. L. XIV.), sotva již se najdou nějaké další podrobnosti. Třeba jen ještě postarati se o nějaké označení místa toho. Tradice lidová popletla tuto událost císaře ruského s podobnou památkou na císaře Josefa II., jenž rovněž u Rousí-nova na Moravě také brázdu vyoral.