str. 47
Franta Moder
Popěvky a říkání z okolí Opavského.
Rozkázala mať jalovičky hnať. Nědafa mi liomulice, ja tu kyjem jaiovice, musela mi dať!
*
Hej! sovy na haju a sovjatka, nčbožatka na samým krajů!
Pověděla straka vraně: »Kupimy se sestro saně! Buděmy se voziti, po stodole jezditi!«
Měla matka ceru rašku,1) kupiía ji na kromražku,2) na kromrašku na -zelenu, by ju měla oblečenu. *
Dyž sem ja byl malý chlapec, sazaly mě dicky za pec, včil mě už tam něchcu sazať, že bych. tam muh co dokazať!
*
Naša divka s hospodyňum, ony sobě něvěřu, honiíy se kole peca, vyvratify večeru.
Něstaraj se ženko ma, • co by si ty jedla,
kupim ja ti štvrtku otrub a za grajcar sadía.
*
Šel sedlák na jarmak, kupoval šaty. Sobě klobuk novy, pacholkovi buty a selce život a divče kytlik. Šel sedlák z jarmarku, něs teho pytlik.
Cygan Vajda chlipal kyšku8) a cyganka ho (chlust) po pysku. *
Lepši su čisarke dvacetníky, miž ty děvčata u muziky.
Sekyrečka za dva ztate a pořisko4j za tolar, miž bych ja se jednu ženil, raci se na vojnu dam.
Harum, harum, mik, mik, mik, oženil se kožušnik, vzal se z Hraca6) děvuchu v roztrhaným kožuchu.
Naš pes, to je pes,
ten ma ocas.
Až un se napase,
to un mě zanese
k mej milej na ocase.
|
Dr. Čeněk Zíbrt:
Giorgio Diodato, Damascenus, první kavárník pražský.
O dějinách kávy v zemích českých podal jsem již řadu příspěvků . v Lumíru 1888, v Českém Lidu, ve Vydrových Besedách a jinde. Obyčejně se takto vykládá o začátku kávy u nás :*) Okolo polovice XVIII. století jistý Arab, jemuž jméno bylo Jiří Deodat Damascenus,
1) čermáček
2) sukně z kromrazu (anglické látky).
3) kyselé ssedlé mléko. 4) topůrko.
5) Hradec u Opavy.
*) Rodinná kronika, 1862, I. str. 279. Bylo a bývá často znova otiskováno.
|
