nevysál. . Dosti sem já tu bohaprázdnou jakousi......vylála o to

šenkování, to všecko jest Vaší Mti nejiná kdo správu má nad tím. Vaší Mti milostivá paní! 0 ten oves já se přičiním, aby ho Vaší Mti poslal. Má toho zahradníka dobrýho faktora Vaší Mti, není hoden, abyste mu ráčili v budoucím čase jeden zlatej. Dokonce nic od něho dostati nemohu. Nyní Vaší Mti račte ho při tom zanechati, nebo je nyní zle, není dobře, pokuž pánbu na nás se neráčí rozpomenouti, nebo všiekni stojí v neposlušnosti. To v skutku je pravda, není mi možný toho vypsati, jestli se co na sedláky uloží, na ničem poslušnosti nezachovají. Vaší Mti milostivá paní ! napsala sem cedulku Senickýmu z Radenína těmato slovy, aby dal ječmene 10 strychů do mlejna pro stůl Vaší Mtin, že jich mám, totiž kroupy a krupici za Vaší Mti poslati a usušiti. Je tomu již tejden, Vaší Mti milostivá paní, myslila sem to na žence, bála sem se, že ňákych plev dají, nebo již nyní nic nedbají. Když nadělají zle, jako by dosti dobře naďáli, a tak to bude mocti pro Vaší Mti bejti vaření. Dosti sem já prvý sama Lánskýmu mluvila, aby to vaření pěkně Vaší Mti udělal, ani aby nemočil, byť bylo méněji ; pravětě udělal, že se snad nemohlo jísti. Vaší Mti milostivá paní, již je v Radeníně po třešních, nejsou vočkany ale sou posekaný, totiž uherský. Dostali se až do Tábora, do domu hetmana chejnovskýho. Ten rytmistr, kerej nyní svou partaji leží na Radeníně, košíček jich přivezli do domu knížete, a tu se nimi ctili, a tý Třebický vopici je na míse posílali; co že opice dobrá : škoda dobrý vody zakaliti. Ač to má blízská přítelkyně, konečně sme svákrova, není nic dobrýho. Dosti dobře tomu se rozumí. Vaší Mti milostivá paní co se toho Jana Kulhavýho, ujce mýho, dotejče, Vaší Mti milostivá paní, já sem tomu povděčná, že se za Vaší Mti dá, nebo tento pan Melichar ho hojí jako bezděk. Toto V. Mti prosím a za něho se přimlouvám, poněvaž on již stěži jináčeji choditi bude, abyste ho ráčily dáti někde, aby se přiučil artimetice a v smyslu psaní. Vaší Mti milostivá paní mně se to tak zdá, že mu nic lepšího není, jako se cvičiti při artimetice a psáti s důkladem ; odtad dáleji nezaběhne ; hodí se pro Vaší Mt i J. Mt pána. U Martina to nic není, on sám je fanta. Na duši svou to beru, on mi to nic neříkal, ale já sama to Vaší Mti píši, proto že mi se to tak při něm vidí. 0 jeho však věrnosti ve všem vím, že se pro Vaší Mt hodí. Můj Pavel, ten mě dosti trápí, že jako lenoch nic nedělá s těmito časy. Ten hejduk mi ho kazí. Dala sem mu karabáčem již mnohokráte svým. Jako na uzdě ho mám. Hejduk, hejduk, neodvyk svýho ! Požádat pánbůh od něho počtu při hodině smrti a v ten den soudnej ; nic ho nevymluví. Vaší Mti milostivá paní! Posílám másla plnéch tun šestnácte, a ten vocet. Na štyři neděle je na Mitrovicích poslánej. Pánbu ví, já se ptala Ziky, byl v Táboře, on pravil, že je Vaší Mti do-dodanej, tenkráte je při plátně dodanej. Vaší Mti milostivá paní! Až pánbůh dá pokoj, mám naději, že ráčíte mnohejm děkovati za jejich hospodářství. Vaší Mti milostivá paní! Já sem opět do neštěstí přišla. Ta partaj, kerá ležela v Radeníně, 9 Juli, co sem si koupila plátna v Ger-novicích, štuku třiceti loket, všecko mi pobrali, i od bílech šatů, co sem