Vtipná rozprávka Jeníka z Bratříc o chudosti německé řeči.

Známý vlastenec setník Jan Jeník rytíř z Bratříc, jehož postavu tak mistrně vylíčil AI. Jirásek ve Věku, píše ve svých Pamětech: Tak jak v dílu I. těchto českých sbírek, na listu 379 se četlo, kterak učený Balbín jednu malou knížku vydá], kde se podivně jeden německý spis

.čte, který tak vymyšlený dobře posazen jest, že všecky slova z latinská řeči pocházejíce se spatřují; tak také nedávno ve veřejných pražských Novinách českých o německé řeči jeden tuze směšný důvod se nachází, jenž dokazuje, že Němci v slovech chudi mnoho věcí vysloviti nemohou; ku příkladu: když Čech tyto tři věci: srst, chlupy a vlasy, každou pro sebe jinač, neb rozdílně nazývá, tak Němec to trojí jen stejným slovem: Haar jmenuje. Že ale ten slušný důvod do veřejných novin přijat byl, a se tisknul, zdá se být ta jediná příčina, že tomu všemu zněmčený censor nerozuměl, proto že author téhož spisu Němce nedotýká, a pod zástěrkou o divném Národu mluví. Na památku následuje pročež přepsání téhož důvodu; totiž:

Noviny Krameriusovy. List první, od 3. ledna 1818. Divný národ. Pod 49. a 53. stupněm půlnoční délky nachází se podivný národ. Lidé tam mají místo vlasů chlupy (Haar), na těch jim rostou ořechy (N ü s s e), na očí nosí písničky (Augen-Lieder), v očích hvězdy (Stern) a v hubě mají desítky (Zähne). Místo brady mají louč (K li n n) a místo čelisti loučné krámy. Místo dlaní mají talíře, u prstou jim rostou hřebíky (Nägel), a proto nemohou udělati špetku. Místo kolen mají klečící terče (Knie-Scheiben), ale rodí se

s podešvami (Sohlen). Vlastenci! Vy mně nevěříte, že sem sám mnohého slyšel křičeti, že ztratil obličej (Gesicht) a dostal na hvězdy špačky (Staar) i spatřil sem jednou mnohem ohyzdnějšího, ptal jsem se, co to má na těle? i řekl mi: košatiny (Flechten) na mně rostou. V suknech (Röcke) chodí jak mužští tak ženské, jen že mužští oblíkají pod sukní jakési kostěné šaty (Bei n-K leider). Sukna tam velmi moc spotřebují; oni je nosí, zvlášť ženské, na hlavě (K o p f-T u c h), na krku (Hal s-T uch) a v kapsách (Taschen-T u c h), — — — — na stolích místo ubrusu (Tisch-Tuch)je mají; na postelích místo prostěradel (Lein-Tuch), ano i suknem (Hand-Tuch) se utírají. Viděl jsem také některé, zvlášť kteří na sobě záležeti dáti chtějí, že nosí na rukou střevíce (Hand-Sehuhe) a v ruce pařez (Stock). Také zvlášť ženské mívají na prstě klobouk (Finger-Hut). Jak sem pozoroval, líhají nejraději na záhonech (Better)aty čechrají na modlící města (B e 11 s t ä 11 e.) Mnoho bych vám ještě o nich mohl pověditi, že by ste tomu víry ani připustiti nechtěli, sami to uznáte, že sem vám nelhal; tak ku příkladu se ptal jednou Ptáčníka, jak ptáky lapá? Odpověděl: na ohništi