Předchozí 0122 Následující
str. 105

@NZ@Otázky a odpovědi.

Robota za války třicetileté.

(Dr. J. V. v M.) Za podklad přednášky doporučuji článek: Fr. J. Šedivý, Robota na panství Hornocerek-vickém před a po neblahé válce třicetileté. Dle pramenův městského musea v Počátkách. Český Jih, v Táboře, XXXIII. 1905, č. 16 a 17. — 0 trhu v Jistebnici viz H. Gross, Král Vladislav udílí městu Jistebnici výroční trh o sv. Bartoloměji (r. 1511 16. března). Český Jih, XXXIV. 1906, č. 15.    Č. Zíbrt.

Vích a věnec na hospodě.

V čas. Zeitschrift des Vereins für Volkskunde in Berlin, red. J. Bolte, 1907, str. 195 ad. pojednává dr. Rieh. Andre e v článku »Der grüne Wirtshauskranz« o označování krčmy, výčepu věncem, tabulkou okrášlenou, víchem slámy, sena a pod. K tomu připojil J. Bolte zprávy starodávné o témž. Rád bych sestavil podobnou studii českou z minulosti i z lidového podání. Prosím za popisy a nákresy rázovitých označení hospody, s líčením slavnosti při zavěšování

:A obnově věnce, obyčejně s věnčením kříže atd. Zásilky si vyprošuji na adresu českého Lidu.@ARvVáclav Soulek.

Krajkářství na českém severovýchodě.

(Slč. A. M. v Č. B.) Doporučuji stať: 0 původním a nynějším stavu krajkářství na Vambe-recku a zprávě o akci na jeho udržení a zvelebení na Žamberecku. Zpráva o činnosti městského průmyslového musea pro severových. část král. českého v Hradci Králové, za rok 1904. Hradec Král, 1905, str. 12.

Listy s nebe seslané.

Chci studovati tyto dokumenty v Čechách hojně rozšířené. Za tím účelem prosím čtenáře Českého Lidu, by laskavě v práci byli mi nápomocni zapůjčením zmíněných dokumentů neb aspoň zprávou, kdo zmíněné listy v majetku svém chová. Laskavé zásilky vyprošuji si na adressu Frant. Homolka, učitel, Štěpánská 16, Praha II.

Kabacoun.

(Č. L. XVI. č. 8.) jest: 1. koiská ohlávka kožená 2. u dobytka hovězího, který jest měkkorohý, t. j., který nesnese uvázání řetízku kolem rohů, váže se řemen nebo řetízek v kabacoun. Přes nos jest vždy oblouček železný. Zlosejn.    Josef Homolka.

Odkud název Sedlčany.

(Ad. Mařík v K.) 0 založení Sedlčan, podává Miloš Vystyd, pověst s výkladem názvu v čas. Hlasy od Blaníka XXI. 1905, č. 45 : Když bylo zakládáno město Sedlčany, byly tam jen hluboké lesy. Uprostřed nich stála osamotě dřevěná chalupa v nynější »Cirkvičské ulici.« Dnes je tam dům pana Fr. Holuba, mistra kamenického. Když přišli inženýři tam vyslaní, aby vyměřovali náměstí a ulice, sedli u té chalupy a pojmenovali ji Sedlčany. Tak mi vyprávěl p. Fr. Hronek, měšťan ze Sedlčan, stařec 861etý as před třemi roky. Pověst sdělil mi p. Susa z Osečan ; jest ukázkou lidové etymologie, a novověkých představ. Jiný v'ariant její uveřejnil jsem v »Rol. Listech« polit, okres Sedlčany. Etymologický základ její jest: Rytíř Čán nazve místo, kde na cestě usedne,

'Sedl-čan-y. Tamtéž otiskuje M. Vystyd pověsti: Švédové u Sedlčan.


Předchozí   Následující