str. 107
Z Cechu Němci v úředních zápisech.
Vrchnostenští úředníci poněmčovali jména česká. Vypisuji z gruntovní knihy rychty Pliskovské (1642—55) ve Zbirovském archivu. »Ves Hůrky, 26. martii 1643 ujal grunt Kašpar Divoký po otci svém v 40 k. m.« Když týž Kašpar 18. března 1653 skládal 3 k. co plátku na podíl bratru Tomášovi Divokému, zapsal sirotčí písař v knihu tu »složil Kašpar Wildt, kteréž Tomášovi Wildtovi, bratru téhož, propuštěny jsou.« Odtud zapisován dále Kašpar Wildt místo Divokého. Jeden z rodu toho koupil 1. 1704 v sousedícím Dobřivě grunt a potomku jeho říkají v této obci stále Divokej a statku »u Divokejch«. Dle téže knihy Eva Ryvoltová, vdova po Eliášovi v Hůrkách, postupuje 15. maje 1652 grunt synu Jiříkovi za 63 kop. Písař zapsal tohoto Jiříka co syna Eliáše Fořta, poněvadž otec byl fořtem, a tak dle živnosti otcovy stal se z Ryvoty Fořt, ne již co fořt, ale příjmení Fořt. Tamtéž str. 109 čtu: »Grunt Jiříka Fryššera ujal syn jeho Pavel Pecher 1. 1651. (Frišer jest druh dělníků při želez, huti.) Tento Jiřík jmenoval se tedy Pecher a byl u pece frišerem. Při zanášení v grunt, knihu vynechal písař příjmení a zanesl ho pod jménem Fryšer, pod kterýmžto jménem přichází i ve Zbirov. urbáři z r. 1652. Dále na si. 111. při obci Dobřivě. »Grunt Honze Uhlíře« koupil 1643 Jan Ššmolich. Doplácel na kupní cenu »vdově po Honzovi uhlíři 8 k. m.« Urbář [z r. 1652 udělal z »Honzy uhlíře — Hans Koller. V témže urbáři udělali z lesníka Mikuláše Hronka, když
1. 1652 prodával grunt svůj Kašparovi de Sorthovi, Mikuláše Fořta v Dobřivě.
A. Drachovský.
Užitek krávy.
1. Dojí-li kráva málo, pustí" hospodyně 3 kapky mléka na uhlí, jež zůstalo ze dříví pod komínem páleného. Uhlí dá se do dutiny břehu běžícího potoka. Druhý den přijde osoba čarující něco si vypůjčiti. Osobě té nesmí se ničeho půjčit, má-li kráva hodně dojiti. —
2. Jiný prostředek : Natrhané kvítí v noci svatojanské vaří se pod komínem v hrnečku novém, přikrytém pokličkou. Čarodějnice ihned přiběhne, protože má horkost, a snaží se něco vypůjčit nebo aspoň něco dostat. Nesmí se jí ničeho půjčit ani dát. Ona těžkostí pukne a kráva zas užitek dává. — 3. Ve Špačicích pomáhaly si hospodyňky k lopšímu stloukání rozpáleným srdeněm (hřebíkem v obrtli), jejž strčily do smetany. Přišla čarodějnice a vypůjčovala novou věc. Rozumí se, že jí žádný ničeho nepůjčil a hleděl se jí zbavit, dávaje pozor, aby ani dřívka ani stébla nezvedla. Když se jí podařilo něčeho v domě chopiti, nestlonkala se smetana dále. — 4. Jindy zas dovedli čarodějnici poznamenati na věčné časy známkou, v obličeji. Na kůl postavili nový hrnek s mlékem a střelili doň. Hrnec byl rozbit, mléko vyteklo a čarodějnici způsobena y obličeji bolest. — 5. Ghtěli-li zjistiti čarující osobu, zavěsili krávě na rohy mlíčen a pustili ji z chléva. Ke kterému stavení zaběhla, z toho čarovali. (Chotěbořsko). Jindř. Bačovský.
|