str. 115
Také Poličanský počátkem sto). XVIF. rozhorlil se, že »křesťané poctu Boží pronášejí ke všelijakým posuňkům, poboňkuni a pověrám, říkajíce : Tento vládne válkou a to o sv. Jiří,..... sv. Mikuláš
vodou« atd.')
Kazatel Jan Kaúpilius tepe tyto a podobné patronáty slovy břitkými r. 1622: ». . . Papeženci jako pohané Boha všemohoucího z jeho et i a lásky loupí, nebo oni mu k správě světa svaté neb světice vystavují a je jakožto mladé bůžky vzývají, mezi ně krajiny a země dělí. An za Patrona vystavili svatého Martina nad zemí německou, Jakoba nad zemí Hyšpanskou, Míchala nad Francouzskou, Petra a Pavla na Vlaskou. Mikoláše, nad mořem a plavci, tomuto z svatých neb světic poroučejí obilí, jinému vinice, jinému koně, jinému slepice, Šebestiána a Rocha, proti mora, Petrolinu proti zimnici, Apolenu proti zubům, Liboryba (místo Li-boria!) proti průtrži a kamenu atd.« Podali jsme slova Kaupiliova nezkráceně, jednak, že zůstala dosud neznáma a také pro vzácnost spisu, z něljož jsou vzata.8)
Konečně 125 kostelů, zasvěcených sv. Mikuláši v Cechách, jest oporou neméuě významnou tvrzení našeho, na Moravo jest jich 56 a na Těšínsku 7.*) Že značná část jich obdržela toto zasvěcení na ochranu od blízkých vod, hrozících často, jest nepochybno. Počet onen zvětšil by se ještě pátráním .do minulosti, neboť zařadili bychom tam svatyně zaniklé v bouřích válečných, jiné později zrušené a takové, jež změnily zasvěcení. Tak na př. románský farní chrám v Rakovníku, připomenutý již r. lili), byl zasvěcen původně sv. Mikuláši nepochybně proto, že údolí rakovnické trpělo vždy přívaly vod.0)
Připomenouti lze i farní kostel sv. Mikuláše na Kurném trhu Starého města pražského, zbudovaný snad za Přemysla L; kronikáři zapsali nejednou, že voda o povodni sáhala až ke stupňům jeho. Zajisté měl býti hrází proti rozpínavým vlnám.10) Praha měla ještě dva kostely zasvěcené sv. Mikuláši: pod hradem Pražským z r. 1282, již zrušený11) a farní starodávný v hlavní ulici Podskalské, postižený týmž osudem, nyní č. p. 34 n.; nějaký čas bývala v něm radnice.12) Socha sv. Mikuláše v průčelním štítě je sice pozdější, ale původní zasvěcení jeho, poloha na břehu vltavském i chronogram z r. 1845, připomínající, že voda sáhala až do budovy, dokazují, proč tam byl kostel ke cti sv. Mikuláše. Mimo to byly při kostelích pražských i kaple a v kostelích i četné oltáře
7) Doklad z Poličanského (Pokuty a trest, 1613, 1. 15.) jest jediný, jímž Zíbrt podepřel domněnku Afanasjevovu. (Staročeské výroční obyčeje, str. 237.)'
8) Kaúpilius Jan: Modla Světa, str. 112—113. Přepis díla toho z r. 1805 jest v mé knihovně.
*) Reinsberg-Dfiringsfetd: Fest-Kalender aus Böhmen, str. 529 a Dvorecký str. 135.
9) Levý F.: Dějiny král. města Rakovníka. V Rakovníku 1896 str. 43—44. Teprve asi počátkem druhé polovice věku XIV. byl zasvěcen sv. Bartoloměji.
10) Tomek V. V. : Dějepis města Prahy. Dílu I. vydání 2., str. 229.
11) Tamže str. 237.
12) Tamže, dílu II. vydání 2., str. 241.