Příspěvky k poznání českých příjmení.

Báček (v. Bak, Báček jest totéž jako Fráček); Beldík (v. Belda); Berian (od bráti, kdo rád bére, jako Burian od bouřiti, (buřil); Bežvald (místo Vežvald, Vejž-valda, viz toto); Blajda (od kmene bia, blázen, bloud, příjmení Blanda,. Bloch); Blejštil; Bořič; Brúzek (v. Brúza); Bředa (břísti); Buchl (v. Buchlík); Burín, Buřina; Bůtek (v. Buta); Bžoeh (význam asi: bzďoch, od zvuku bz); — Cádra (jméno temného smyslu, snad tolik co cárá, cárati); Camra (v. Čamra); Cápal; Cardal, Garvan (v. Garda); Cepák; Geplech (v. Ca-plecha); Cirián (jako Círek, Círan, Gírys souvisí s ptačím čiřikati); Cuhra (jméno též smyslu zatmělého; snad tolik co skuhra); — Čempírek (ná-leží asi k čepířiti, v. capati a campati, klepati á klempíř, cepati a. cemperovati atd.); Čerpl (utvořeno z-čerpati, jako Rytil z ryčeti, Trapl z trápiti); Čmurda (od čmuřiti se, šmuřiti, chmuřiti se). — Drážďata (v. Draždík); Drbout; Dudlíček (v. Dudla); Duník (v. Dunout); Dundych (v. Dunda). — Elkan; Erpan; Erva (ve všech třech e jest pro lepší vyslovení předraženo, m. Lkán, Rpan, Rva. Sr. příjmení Elbat, Erban a místní jména Elhenice a Ervenice m. Lhenice a Rvenice. Vedle Erpan jest i příjmí Erpek, obě souvisí s repetiti, reptati, jako Erbal, Erban, Erben, Erbrt s rebentiti). — Fakan, Faksa (viz Fák a Fáček; Faksa významem i tvarem Baksa); Founě (místo Fouňa. Viz Foun, Fuňák, Funda); Fuč, Fučina, Fukan. — Galda (v. Gala). — Haldek (v. Halda), Haly (v. Hála); Hapal, Hapala (v. Hapl); Haraga, Harajs, Harák (v. Haraeh),, Harapas (v. Harapák), Harounek; Havata (v. Háva); Haštaba (přivádím ve spojení s hašteřiti. Toto předpokládá jméno Haštera, jež se však posud nenašlo. Stran přípony ba viz Salaba, Taraba); Helan (viz Hela); Hladěna (v. Hladík); Hopeš (v. Hop); Hořava; Hrabant (v. Hrabán); Hrčka (hrčeti); Hrka (hrkati); Hrna (hrnouti); Hrucha (jméno to přivádím ve spojení s polským gruch-nac, udeřiti, bouchnouti, jež z řeči české se již vytratilo, znělo by asi hrouchnouti. Viz též Rouch). Huja (v. Hujev); Hyb (v. Hýbl); Hyhlan (v. Hyhlík); Hyleta (v. Hylena). — Chán (v. Chána); Chlan (v. Ghláňa), Chlouda (povstalo z Ghlanda, jako Blouda z Blanda,. Škabrout ze Škabrant atd. Chlanda, Chláňa — kdo chláme, hltavě jí. Sr.. též chlamstati a chloustati); Chlubata (v. Chlubna); Chovít (náleží k chovati. Přípona ít jest tatáž co át, původně et), Chrasta, Chrasti (v. Chrastil). — Kábr (sr. Kába a Kábrt); Kadora (v. Kadula); Kakáček, Kakosil (utvořeno z Kakos, jež jest i příjmením, jako Kobosil a Kobas), Kakrt (utvořeno jako Kokrt, Caprt); Kaňurek (v. Kaněra); Karvach (v. Karvan); Kasoň (v. Kasan); Kavík (v. Kaval); Kazma (v. Kazmach); Klestil; Klvač (od kláti, klovati; jiný tv.ar jest Klofáč); Kobl (v. Kobík a Kobr); Kodad (v. Kodat a Kodádek); Kokejsl, Kokrment (náleží ku kokati, kok-tati, jako Kokeš, Koksa, Kokrt, Kokrda. Kokrment utvořeno jako Kudrment,, z kudrman); Kopálek; Krobot (v. Krob); Krojher (místo Krojhar, což vy-