str. 144
kládám jako krouhal. Sr. Plojhar a Plouhal, Projsa a Prousa); Krumeš {v Krumlík); Krykorka (v. Krikule); Křáp; Kujas (y. Kujan); Kuřánek; Kušta.(v. Kouša a Kušal); Kutej (y. Kut); Kvas (v. Kvasil). — Ladíř; Lajda (lajdati); Lamus (v. Lámeš); Landát (v. Landák, Landrok, přivádím tak ve spojení s Landa, jako jest Šantroch, původně Šantrok, tudíž šan-tročiti, s Santa svázáno); Lapic (zvláštní a ojedinělá jest tu přípona ic místo ič. Anebo jest to patronymikon z Lap?); Lípl (lípnouti). — Ma-kášek, Makuch (v. Makuš); Malovaný; Mechera (v. Mechelka); Mertal (v. Merta); Mouler (Moulík); Mrdek, Mrdílek (v. Mrdáček); Mrhout (náleží k mrhati. Sem patří také časté příjmení Merhout, Merhaut, jehož německá podoba nás nesmí mýliti, čímž opravuje se také omyl v N. P. na str. 39); Mrklas (vedle Merklas našlo se i Mrklas. V knize N. P. Merklas uvedeno ve spojení se jménem zamrklý; ale podobá se, že souvisí jako Mrkos, Mrkus s mrkati. Mrklas má se k mrkati jako Kutlásek ku kutiti; 1 je vsuto. Mrkvan utvořeno jako Rydvan, Škarvan, Talavan), Mrkus, Mrkvan, Mrkvant; Mutl (mutlati). — Nahodil, Náhůdek; Nečada; Ne-cháček; Nenutil; Nerva; Nevrkla (v. Nevrkl); Nevykoštěný; Nežerka IV. Nežerný). — Obadal, Obadalík; Obal; Obera (v. Oberník); Ohera ;(v. Ohéral); Ohloud (v. Pohludek); Okořálek; Olišar (olišiti, někoho li-«hocením oblouditi); Oplakal, Oplatil (sem náleží též Oplatek, Oplatka, na str. 166 N. P. omylem zařaděné mezi potraviny); Otrhánek; Ozinula (náleží k zíti, zinouti, zívati a znamená snad otevřhubu. Sem patří též Zinol a snad i Zina, Zinek, Zenat, spíše než na stránce 130. knihy N. P.); Ožďan, Oždián (jméno temného smyslu; snad pochodí od oždíti, oždímati).
Jos. Koštál
Bílé myši v podání lidovém.
Bílé myši jsou lidu zjevem milým pro svou barvu; soudí o nich, že . oznamují štěstí a všechno dobré tam, kde so objeví. Spatří-li někdo bílou myš ve světnici, raduje se, že bude do týdne šfasten. (Smidary.) Bílé myši nikdo neusmrtí, ale podaří-li se mu chytiti ji, dá ji za okno a dobře ji krmí, aby nepošla; zahyne-li však, zmizí prý všechno štěstí z domu a šedé myši se tu hojně rozmnoží.*) Komu se poštěstí nalézti hnízdo bílých myší, bude míti ve všem štěstí; čím více členů má rodina myší, tím šťastnější bude nálezce; obyčejně najde prý hnízdo takové člověk, který se narodil v neděli. Je-li jedno z mláďat v hnízdě mrtvé, jest zlověstným znamením, zemře prý některý člen z rodiny hospodářovy v tom roce, — neusmíří-li se myši dary. Objeví-li se polní myši ve velkém množství a barva jejich je rozmanitá, jsou-li bílé a pruhované, oznamují vojnu, hlad a nakažlivé nemoci.
*) Grohmann: Aberglauben, str. 61.
|