Předchozí 0167 Následující
str. 150

skyňkou, nad chlévem, s nápisem: Pokoj lidem dobré vůle! vAť «'již kdo*'prožil zlaté mládí, prohřáté štěstím života rodinného, v dome nezapomenutelném -a drahém, v kruhu otce a matky, sourozenců, nebo ať vzpomíná v letech pozdních s povzdechem na chvíle teskné, jak žil od mládí v opuštěnosti a slzách, skoro záviděl jiným šťastnějším slasť života rodinného, osamělý, osiřelý záhy na pouti pozemské^ bez tepla matčiny lásky a ochrany otcovy, — každý přece jen.rád zalétne na Štědrý den upomínkou k jesličkám, na něž se v dětství těšíval, u nich se radoval, nebo při nich zapomínal, co soužilo a oči ve svírající tesknosti a bolné vzpomínce slzami vlažilo ... Jak se od té doby vše změnilo, zmizelo i zmizelo s mnohou drahou hlavou, dnes pod drnem odpočívající! Kouzlo jesliček..:. Odložíme zdánlivou lhostejnost i obvyklou škrabošku odměřeného, denního života, plného starostí a klopot, zápasů znepokojujících, a zamyslíme se, vrátíme se vzpomínkami do domova, do dětství zadumáme se i přisvědčíme s;povzdechem Vrchlickému:

A staré písně v duši znějí,

a s nimi jdou sny jesliček

kol hlavy mé, jak ve závěji

hlas tratících se rolniček.

Není divu, že dávno již jsme neuvítali knihu na trhu vánočním s radostí tak upřímnou, jako knihu vdp. faráře Karla Procházky o jesličkách. To je zase kniha, která těší, která baví a která poučuje slohem procítěným, srdečným, do-jímavým, co jsou jesličky, kdy se jimi začala oslavovati památka narození Páně, jak z nepatrného zárodku vzrůstá a mohutní obyčej všude jinde i také u nás,


1. Figury jesličkové z Ústí n. Orlicí.


Předchozí   Následující