Adam, Eva, jedli chleba, do hubičky — ham.

Tu slračka zobala, tu taky. tu taky, a uďála írrr do Starý Paky.

Ena, ena, enaná, táta koupil berana. Beran se mu otočil, konev piva natočil. Pité, pité, páni, jen se neopité, věřte mně to, nebo ne, že napíšu třicet dvě.

Mísím, mísím Boží dárek, až vymísím, budu válet, až uválím, budu piet, až upeču, budu jíst.

Mariánko, Mariánko šén, když si's snědla všechno maso, sněz si taky křen.

Kateřina zvoneček, koupila si domeček. Když neměla co dělat, šla to domů žalovat.

Jede Turek do Moravy, šavle se mu blejská. Já se Turka nebojím, ani jeho vojska. Ani jeho pistole, když jsou buchty na stole.

Ty kluku, pytlíku, tys nám byl na mlíku. Bába tě honila vokob komína. Tys útek vokynkem, a dostal' s polínkem.

Pod háječkem trnky = vlasy — oči; pod trnkama srnky = nos; pod srnkama žerouty = ústa; pod žeroutaraa kleky = kolena; pod klekama fleky = šlapky.

Jedna, dvě, Honza de, tři, etyry, z hospody, pět, šest, nemá čest, sedm, osm, nemá rozum, devět, deset, jde se věšet, jedenáct, dvanáct, visí jako paňác.

Stromy u bývalých stezek zemských, u kapliček, u stavení, u křížů : Lípa ve Lhotce u Navarova (vyobr. č. 16.) byla prý vůdčím stromem při bývalé stezce pohraniční, která tudy vedla od Železného Brodu přes Jílov, Navarov, nynější Olešnici až k hranicím zemským (L. R. I., 1900, 54.). Lípa vedle silnice u Postoupek u Kroměříže, pod ní starodávná Boží muka stojí na kořenech lípy (Háj .XXXV., 1906, 13.). Lípa u Tměného Újezda, u kamenného kříže koná lid ve dnech křížových pobožnost (Háj XXXVI., 1907, 78.). Lípa u stavení rolníka Ant. Hůrky čís. 6 ve Větrníku na Geskoskalicku' dle ústního podání stavení a lípa stejně staré