str. 193
a s jedním zubem té svaté panny) král Vácslav II. svaté paměti, Přemysla bojovného, krále českého syn, letha Páně 1304, z Uher přivezl a kostelu Pražskému daroval. Jakž o tom Beckovský v knížce 0 tyranství císařův Diocletiána a Maximiána, protivníkův církve svaté, na listu 343.
Nota Bene. Při vypisování těchto zde se nacházejících bylin spolu přiznamenati chci, jakým a kterakým způsobem která bylina užívati se má, an sice v prvním spisu také jsem mnoho takových bylin, ano i 86 pálených vod z bylin položil a sepsal, ale pro hrubost spisu mnoho jsem pominul a zkrátka toliko odbyl, což nyní míním napraviti a něco obšírněji vysvětliti.
Přidám také k některým bylinám jména latinská i německá, což časem svým k potřebě sloužiti bude moci, maje k tomu příležitost skrze takový jeden '(trojím jazykem, totiž latinským, českým a německým) vydaný vokabulář, který po bratru svém nejmilejším, Florianovi Vavákovi (letha 1753 dne 10. srpna v Praze u Milosrdných Bratří) v Pánu zesnulým zachovaný mám. Bene Valle. F. J. V.
Index, aneb registřík všech zde sepsaných bylin a koření, která z nich na které stránce hledaná býti má. (Abecední seznam.)
Předpovídka o dělání lékařství ze spojení mnohých bylin. Ten, kdo lékařství nějaké strojiti chce, má nejprve poznati nemoc a počátky její, odkud totižto nemoc pochází a kde stojí, v žilách-li čili v kostech, neb za kůží neb při vnitřních mocnostech a oudech, je-li ze -studenosti neb z horkosti aneb z jakýchž takýchž jiných příčin, což se pozná na vodě a způsobu jejím aneb vlastně citedlně a očitě etc.
Lékařství z bylin mnohých složiti a spojovati dobře, a užitečné jest, toliko pilně znamenej a šetři složení, vlastnosti bylin, jsou-li totižto vlastnosti povětrné neb vodnaté, neb zemnaté etc. Ku příkladu: Rojovník, ambrožka, růže, bezový květ, zlatohlávek a jiné, ty jsou přirození povětrného, protož takové obírají se k věcem subtilnějším. Zase pak, které v sobě mají vodnatost neb zemnatost, berou se k věcem mohovitějším, jako celidon, jitrocíl, routha a jiné etc. Prolož tu šetřiti sluší, že takové sobě rovné byliny mohou se pro netco v hromadu směsiti, bude lék tím prospěšnější a užitečnější.
Rozvaž také, že některé byliny, ze země zrostlé, jedovatostem a porušitedlnostem povětří odpírají, některé pak raději takové věci k sobě táhnou, a tak ty věci a moci bylin maje vyšlechtěné, lékařství učiniti budeš moci, tak jak potřeba bude kázati. Pro lepší pak zostření vtipu tuto jest příklad:
K hlavě od příčin studenejch tyto byliny slouží, tolikéž vody, z těch bylin pálené: marjánka, levandule, bukvice, šalvěj, rojovník, pivoňka, plesnivec, oman. Od příčin horkých: růže, jahody, divizna, polej, pelunka, routha, máta etc.
K očím z studenosti: fenygl, ambrožka, celidon, kozlík, verbinka, šalvěj; z horkosti: nátržník, růže, vinné listí, jahodové listí i jahody, šťovík, řepová šťáva (?) etc.