Dorota Jinová Pacovská.

38. Dorota Jinová píše paní Zuzaně Černínové do Prahy o hospodářství na statcích jejích a o svízelích vojenských, o dělání sýrů a másla a ie dobytky pryč odeslala. Psáno v Táboře 16. července 1645. Vaší Mti urozená paní, paní mně milostivá! Vaším Mtem milostivá pani! S velikou žalostí a s pláčem sem ten dobytek vypravila, pánbu račiž jich provoditi. Nic horšího nebylo jako ten choustnickej ovčák, senickej pak jako špalek. Já sem tak s těma dobytky hovězíma se sháněla a vybývala a s velikou žalostí a prozbou sem ten lid vystrojila, žádnej pod světem nevěří, každej jen na to se dívá jako skrze prsty. Já Vaší Mti nevím, aby senickej věděl, co on žene a co doma nechává, totiž ovčák, o dojivo to mi pověděl, že on nebude dojiti, ani stoliček ani věder vzíti nechtěl, sotva jedno vědro vzal, neb z každýho dvora dvě fůry šly, aby jim vezly, co je k tomu potřeba, chleba sem jim dala padesáte pecnů, hrachu strych, ječný krupice strych, krup tlustých strych, měřici soli, másla a tak sem je pěkně vypravila, tak si činili, jakoby na smrt šli. Též sem jim dala bečku soli, ale však aby ní dokonce nehejbali až se Vaší Mti dovolejí, šafářce dvorský sem to poručila, aby to všecko opatrovala. Je Vaší Mti milostivá paní čeledi moc při tom dobytku z Ghustnice : tři děvky a pasák. Šafářka ta dokonce nic na cestu není všecka stonavá ani hesky nemůže choditi, Kocmarka na jejím místě ze Mnichu. Děvky dvě, jedna pro pasení, druhá pro trávu. Z Rosičky děvka ta taky s mniškou bude mocti pásti, nebo pasák ze Mnichu hnáti nechtěl. Zarybnici není děvka, mají ho mnichovský opatrovati. Zaryb-nická děvka v Chustnici jest, zbyly dvě děvky a pasák, ty to mohou dobře opatřiti, ze dvoru děvka, šaíářka a pasák, ti taky to opatří. Od nás tři děvky a pasák ; ty taky to opatří; ze Lhoty sám pasák, jinačeji to Vaší Mti bejti nemohlo. Ještě jsem já to s velikou těžkostí vypravila. Žádnej pasák druhýho pasáka by dobytka nepřijal. Bude-li se Vaší Mti líbiti, ráčíte mocti někerýmu domu poručiti, ale je daremný doma, jinšího dobytka, co doma pozůstalo, to se dobře opatří; malí teletníci to pasou. Markyta Pacovská taky žine. Vaší Mti milostivá paní na tom sem byla a domu se přibrala, abych ty sejry vzala do Tábora. Dala sem jim připraviti v maštali a v síni v druhým domě, nebo jinde, pánbů ví, nevím kam to díti, v loších mi to pohnije za tejden. Vaší Mti milostivá paní dosti bych já dostala pro sejry sklep, ale však lidé znamenití z domu ustupují, jiní již nic nemají, jen vojákům slouží a tak vojáci by na schvále s lidma zacházeli, aby je z domu vyhnali a tak by sejry bylo zle. K tomu lidé v Táboře dobře smějí dosti mluviti: proč nejsme na statku, jeden druhýmu to mluví, abychom my to slyšely. Vaší Mti milostivá paní již já to jak budu mocti opatřím. Podnes svatou Markétu