Tovaryš s »kramplovacím koníčkem«, na němž vlnu česal, mouřenín s mouřenínkami, jež mužští, rovněž jako Turkyně, představovali, vykračovali si za nimi. Měli černé obleky, obličeje načerněné; vrchní šat jich opatřen byl drahocennými pásy, pistolemi a palaši. Mouřenínky nesly drahocenné perly na svých černých hrdlech, černé klobouky s bílými vlajícími péry na hlavách. Za nimi kráčelo šest tovaryšů v černém obleku ; nesli tabuli, na níž řádové regule psány byly. Za nimi opět dva, kteří nesli t. zv. »feruli«, tehdejšího řádu a počestného cechu soukenického »právo«, jež vykonávalo nad mistry, obzvláště nad tovaryši soukenickými vrchní moc.

Konec průvodu tak pestrého a bohatého a daleko kolem Pacova vůbec neznámého tvořili opět Turci s Turkyněmi a množstvím medvědů, židů s pytli, tatrmánků, obrněných rytířů středověkých a jiných a jiných maškar s těmi nejrůznějšími škraboškami.

Posléze, když jásot dozněl v dálce a poslední maškara zmizela v »rynku«, vyšli z domu vážní a počestní otcové počestného cechu: oba starší, všichni přísedící se staršími a vážnějšími sousedy, písař, ano i mládek, kteříž oba měli na starosti, co pánům cechovním by scházelo, ihned jim býti k službám. Všichni kráčeli vážně za mládeží, jejíž výskot dosud časem k sluchu zaléhal. Když se ztratili ve Spálené ulici u »her-berksfotra«, již se šeřilo.

Večer pak množství mužů s naparáděnými, vyfintěnými ženami a dcerkami spěchalo k zámeckému kasinu, zřízenému z bývalého refektáře a klášterní kuchyně zrušeného kláštera Karmelitánského. Již tu ubírala se přes »rynk« hudba s průvodem soukenických tovaryšů, nesoucích do zámku z ' »herberku« »feruli«, aby ji v kasině zavěsili u stropu nad stolem představenstva cechovního. Kasino bylo vždy za takových okolností v pravém slova smyslu naplněno. Na čestném místě, totiž pod »ferulí« sedělo kromě starších cechu a přísedících veškero panstvo, jak městské tak zámecké. Tu v kasině měli teprve soukeníci >pré«. To byla jejich restaurace, taková elitní hospoda. Odtud -pak také roznášel paní staršové a manželce druhého pana staršího mládek t. zv. »vejsluhu«. Byla tak ohromná — ani prý desetimázový džbán piva nescházel — že stěží ji mládek unesl.

Později ještě napodobovali toto t. zv. »soukenické kassací« při maškarních průvodech masopustníeh, leč nebylo to přece to pravé »kassací< z dob slávy a posledního rozkvětu počestného řemesla a cechu soukenického v městě Pacově.*)