Stojar; Strádej (v. Strádá); Střaslička; Styčka (t. j. vztyčka, vztyčený); Sypala. — Šábrt (v. Šábal); Šamrdle, Šamsa (v. Sámek : Šandar, Šandík, Šantela (viz Šanda, Šantl, Šantala); Šáravec (v. Šaroun); Šatera (viz Ša-tála. Sem patří též Šatek a Šater, jež na štr. 155. a 165. v knize N. P. jinde jsou omylem zařaděny); Šavlej (jméno to není jiné leč Šoulej; psáno bylo asi starším způsobem Šaulej a z toho neporozuměním povstalo Šavlej. Viz příjmení Šoula. Šoulavý, Šouloj); Šeplatý, Šeplavý; Šerhout (viz Šerhant, s čímž sr. Škabrout a Škabrant); Ševelka (ševelili); Šítelík (v. Šítal); Šívr (v. toívara); Škamrala (škemrati); Škarek (v. Škarka); Škarvada, Škarvát (v. Škarvan); Šklíbrt (viz Šklíba. Sr. Kábrt a Kába. Pikrt a Pika atd.); Škvíba (přivádím ve spojení se slovem škvěk, zvuk skví); Šlamek (v. Šlamba); Šmidlich (v. Šmidl); Šostek (v. Šostal); Šolek (v. Šolín); Šplechtna; Šuchma (Sucha má se tak k šusta, jako socha k šosta. V knize N. P. na str. 73. sucha zbytečně psáno s kolečkem na u. öochati,- tiše šustiti, jako brouk v papíře. Šuchma utvořeno jako Rachma, Šverma); Sváda (utvořeno od šva, kteréž není leč žva: švasta žvasta, švanda = žvanda. Sem patří též Švánek, které na str. 60. knihy N. P. jinam zařaděno. S tvarem sváda souvisí švadroniti. Sváda v obecné mluvě značí dobrou vyřídilku). — Tahal; Tála,- Taláček, Talaváček, Tála-vaška (v. Talich) ; Tančík ; Tarabula (v. Taraba) ; Taraška (v. Tareš) ; Těhla (v. Těhel) ; Těšina (v. Těšík); Tračka (v. Trakal) ; Tranda (v. Trejc); Trapka (v. Trapl) ; Trča, Trčala (v. Trč) ; Trká; Trndák (souvisí nejspíše se jmény tranda, trenda = tlachal, žvanil); Trunc, Trunkat (viz Trunec, Tranda ; patří sem i Trunčík a Truneček, jež v knize N. P. byly jinde vřaděny. Trunkát jest trunek s příponou át, jako Vaůkát od Vaněk; Třasoň, Třepánek); Tulík (o. Tula); Tušic (Patronymikon od Tuša). — Uždan (zdá se to býti Užďan; viz Ožďan. Tudíž Uzdil [na str. 108 N. P.] lze lépe vyložiti jako Užďal; koncové il by mělo analogii ve tvarech Doležil, Zacházil, Bučil m. Doležal či Doležel, Zacházel, Bučel). — Valář, Valoun, Valsa; Vejprava; Vejrosta ; Vojtasa; Vítala ; Vobnášil (Vobnášil a Vysoušil [m. šel] jako právě uvedené Doležil atd.) Vokoska (náleží k okositi); Vopřada ; Veněk ; Vrzoun ; Vydrma, Vydrman (viz Drma a Drmola. Vydrmati = vytřepati. Vydrman bývá psáno Wiedermann) ; Vyhlenda (jmono ze Slezska, přilehá k polskému wyglada ; v Cechách říkáme Vyhlídá); Vychopeň; Vyklop; Vykysalý; Vylíčil; Vylít; Výrubek; Vysoušil.— Zájeda ; Zastoupil; Záškoda; Zuzálek (v. Zuza) ; Zvědčlík. — Žalda (v. á e.v ; Žentl (v. Ženta); Žuja (žuja od žúti, žvýkati. Viz Žuvka).

IV. Příjmení naznačující živnost, povoláni, úřad. Fojcík (m. Fojtík); Drabouň (v. Dráb); Vojanec; Holomčík. Pončík (v. Ponec); Hrábí. Ftáčník ; Lovčí; Pohůnka ; Huspavka. Kejdošík (v. Gajdoš) ; Kráčmer (v. Krčmař); Kytýr (v. Kytýř); Meckař (jméno temné, buď Neckar anebo z něm. Metzger); Misárek (v. Misař); Rubar (v. Rubař); Sladkus (žertovně m. sládek) ; Sašina (v. Šašek) ; Študora (žertovně m. študent) ; Švadlena.