str. 251
@NZ@Směs
Hledání vody pomocí kouzelného prutu.
V Českém Lidu XVII. č. 1. uveřejnil redaktor studii o hledání vody, kovů, drahokamů proutkem čarovným, virgulí. Nár. Listy uveřejnily (1907, č. 328, odpol.) zajímavý další příspěvek: Způsobu toho užívalo se nejen ve středověku, ještě v posledních letech věnovala naň pruská vláda značné obnosy, ačkoliv se valně neosvědčil a ve vědeckém světě má mnoho odpůrců. Méně známý jest způsob, který v »Kosmu« líčí francouzský vikář v Zi-Ka-vei v Číně a jenž jest čínského původu. Majíť v podobných věcech Číňané velké množství kouzelných prostředků, jež spočívají na vědeckém podkladě, což ovšem nevědí ani nevěří. Přístroj k zmíněnému účelu jest velmi jednoduchý. Sestává ze silné niti, na jejíž konci jest upevněn buď kousek ocele nebo stříbra, zlata, olova nebo mědi. Druhý konec drží pozorovatel mezi dvěma prsty. Na místě, kde jest pod zemí voda, počne se závaží to tak pohybovati, že opisuje kruh směrem proti oběhu hodinového ciferníku, tedy od severu k západu, k jihu a východu. Kruh ten jest tím větší a oběh tím rychlejší, čím v menší hloubce se voda nalézá a čím jest hojnější. Upotřebí-li se místo uvedených kovů železa, aluminia nebo cínu, závaží se nehne. Přidá-li se ale k cínu kousek kamenného uhlí, stane se závaží citelným. Nalézá-li se voda na místě ne velmi vzdáleném od stanoviska pozorovatele, opisuje závaží elipsu. Dotkne-li se někdo jiný ruky pozorovatele, v níž drží nit, nebo dotkne-li se niti sám druhou rukou, přestane so závaží pohybovati. Pozoruhodno jest, že Evropané docilují při takových pokusech více úspěchů než Číňané. V rukou některých lidí nehne se však závaží, ani kdyby byl pramen v nepatrné hloubce.
Poloha »Kreta« v Kostelci n. Vit.
Byla jsem překvapena, kdy soused Vít (po stavení, jinak p. F. Matuška) vyprávěl, že zajíci ožírají zelí na Krétě. Na Krétě? Odkud to jméno? Kdy se jednalo a psalo o Krétě v novinách, pojmenoval soused Štváník polohu polní u lesa, výběžek, podle novin Krétou. Po letech přijde badatel a bude se dohadovati, jak vznikl název Kreta uprostřed původních místních názvů českých ve vesnici jihočeské. Marie Soulková.
Město Žebrák proti židům.
Purkmistr a rada města Žebráka píše v XVII. stol. duchovnímu na Zbirově: »V příčině Mojžíše, žida Kolínského, jenž na panství J. M. G. Zbirovském bytu a živnosti své užíti žádá, ouřad na místě celé obce snažně prosí, aby k žádosti jeho svolo-váno nebylo, nýbrž při někdy předešlým o té případnosti milostivém komorním poručením, ještě za předešlého hejtmanství, někdy dobré paměti P. Rafaela Gallidesa z Rosendorfu prošlým, pozůstaveno býti mohlo, jinačeby nemalé ztenčení, jak měšťan pnvilegírovaným, i jiným J. M. C. poddaným, jak v rozličných řemeslech, tak handlech pojíti by mohlo.« (Archiv Zbirovský.) A. Drachovský-
|
