str. 306
kritiky veškerá obvinění, jež v satyře proti Jesuitům pronesl Fischart a v soustavný přehled uvedl Haselmaier-Leiser.44)
V druhé části Růže jesuitské podávají se dějiny obou řádů, jejich definice, a výsledky z toho plynoucí. Nejprve se luští otázka, jsou-li vůbec podobné řády. Autor zodpovídá otázku tuto kladně a vypravuje krátce, jak řád zástupů Ježíšových byl založen r. 1618 v poli od několika šlechticů, kteří bojovali ve službách císaře Ferdinanda proti Cechům.46) Se vznikem řádu Růžového bratrstva bylo tomu zcela jinak. Vznikl prý v době Neronových pronásledování křesťanů jedině z té příčiny, aby malý hlouček křesťanů byl společnými svazky těsněji sdružen a svou vlastní krví jméno Ježíše vyznával. Když pak křesťanství se dočkalo v říši římské svobody a volnosti, množily se řady členů bratrstva, až konečně za vlády císařů Karla V. a Ferdinanda I, bylo bratrstvo veřejně uznáno. V 17. století pak řád znovu obnoven, neboť povstávají podle autora noví Neronové, již jsou ovládání jedinou myšlénkou, zahubiti věrné křesťany. Tato okolnost vzpružila bratry, aby tím usilovnčji plnili svá tři základní pravidla: utlumiti v sobě tělesné vášně, zhostiti se sebelásky a potlačiti každou ctižádostivost. Úkolu svého hledí dosíci stálou a vážnou modlitbou, cvičením přívrženců v slově Božím a šířením prospěšných umění, pokud je člověk zbožný čistěji pozná a lépe se jim přiučí nežli bezbožný. Netvrdí svým členům, že řád zná tajemství, kterým možno lidský rozum tak vypěstovati, aby se rovnal bohům a kterým možno na zemi vykouzliti bohatství, jak to činí různí křiklouni a hano-bilelé řádu bratrského, nýbrž ukládají členům těžkou úlohu, za Ježíše trpěti a i umříti s úsměvem na rtech.46)
Oba řády liší se tedy již základní ideou, která je vyvolala k životu. Rytířský řád založen ve vojenském tažení proti Čechům, což samo jeho
44) Srv. üuhr, Geschichte der Jesuiten I. str. 821 ad.
45) . . . denn derselbe Orden vergangenes Jahr 1618 auťf íreyen Feldt von etlichen Furstmessigen, Graf- und Adelichen Personen, welche dazumal wider die Böhmen in causa cum Piege Ferdinando zu dienst stunden, solemniter ausz-geruffen unnd mit vielen Personen gemehret worden, dessen Haupt noch zur Zeit nicht eligirt ist, wirdt aber vermeint auff den König inn Polen oder den Hertzogen zu Mantua. Srv. kap. III.
46) Belangendt den Orden der Rosen Creutzer ist derselbe tempore inchoatae persecutionis Ghristianae, maximě vero paulo post natum J. Christum regnante vel tyrannisante Nerone angefangen worden ausz der Ursachen, dasz die kleine meng der Christen wollen beständig beysammen halten und suo sanguine Christi Lehr unter den Tyrannen bestetigen unnd solche sindt per tempora Impp. Domitiani, Trajani, Septimu Severi, Maximini, Paparum Piomanorum beslendige Rosen Creutzer blieben, zwar inn kleiner meng, bisz auff das Edictum Maxi-miniani Galerii, welcher anno Chr. 310 anno 2. Olymp. 272 labente circa mens. Sept. (Panvin. ita habet) den Christen freyes leben ertheilt. Zu dieser zeit hat sich die Fraternitet gemehrt, sonderlich aber viel zugenommen unter Regierung Impp. Valentmiani, Theodosii, Zenonis, Leonis etc. autonomiae studiosorum. Entlich auff die zeit Caroli V. et Ferdinandi hat die Fraternitet plenipotentiam bekommen ihrer Religion zu pflegen und zu hegen, exacto seil. Papa et curia Romana, ut endelechia et primo mobili omnium malorum. Nach diesem ist sie in guter Piuh gesessen politice ioquendo, denn sie geistlicher weisz allzeit inn
|
|
