přednášky o významu lidového průmyslu a umění, vydává sbírky vyobrazení starých památek a předloh pro odborné studium. Český Lid od začátku vytknul si kromě jiného i praktický cíl lidovědného studia, pod záhlavím »Praktické použití lidového umění a domáckého průmyslu«, pod heslem »Z lidu pro lid« po 17 roků bedlivě stopuje vše, co se v oboru naznačeném v zemích českých koná a chystá. V řadě článků nyní obírati se budeme působením průmyslových museí českých, pokud se týká programu Českého Lidu.

Zajdeme nejdříve do Hořic. Průvodcem bude nám : Zpráva o činnosti Průmyslového Musea Podkrkonošského v Hořicích za rok 1905 a 1906, Hořice, 1907, 8°, str. 81. Zkušený a praktický odborník, vynikající vzácnými vědomostmi, povolaný k řízení ústavu, ředitel průmyslového musea Václav Weinzettl vykládá o založení musea a jeho horlivé činnosti. Museum má pěknou knihovnu veřejnou,, pořádá občasné výstavy, odborné přednášky, cvičné kursy, stará se o poučení živnostníků i stará se také

0 sběratelskou činnost. Zvláště pak podporuje účinně a upřímně průmysl lidový, tak veledůležitý pro úlevu bídy celých chudých pohorských dědin. Práci tuto provádí s rozmyslem a soustavně. Získává přímého odbytu, pečuje o povznesení výroby a zušlechtění vkusu při zachování původního rázu. Nabádá ke sdružení výrobců na jejich prospěch, aby se vymanili z rukou ziskuchtivých překupníků. Jak patrno, rozumí ředitel Weinzettl svému úkolu a pracuje bez oddechu. Důkaz toho mimo jiné podávají články ve zprávě, provázené řadou zdařilých vyobrazení, pořízených podporou 335 K 45 h, věnovanou od obětavého redakčního komitétu Národopisného Sborníku okresu Hořického, o němž Český Lid podal obšírnou zprávu.

Zajímavě líčí Karel Kverka, učitel a jednatel >Podkrkonošského družstva perlářského« v Hořicích, »Výrobu skleněných perel v severovýchodních Čechách« v Naší Době 1906 a v otisku. V musejní Zprávě v článku »Perlářslví« znova probírá se dějinami, nedávnými poměry

1 nynějším sdružením perlářů podkrkonošských. Spisovatel seznamuje dokonale s výrobou, se statistikou a s odbytem skleněných perel. Nazval bych Kverkův článek vzorem pro podobné studie o lidovém průmyslu, vzorem pak dovršeným fakty, jak spisovatel snažil se prakticky řešiti otázku rozkvětu a zvelebení perlářství, kdy uhlazoval spory a neshody mezi výrobci a zaměstnavateli, překupníky, až vzrostlo Družstvo perlářské v Hořicích, jehož jest neúnavným jednatelem.

Antonín Rudl, tajemník Průmyslového Musea Podkrkonošského, dle údajů Antonína Tulky v Hořicích sestavil pozoruhodný článek »Pí-pařství v Podkrkonoší«, pokud mi známo, první svého druhu v odborné literatuře české. Podařilo se mu jakožto důkladnému znalci sestaviti věrný, třeba ne všude utěšený obrázek tohoto zaměstnání, jehož zvelebení jest poněkud omezováno řadou svízelů, hlavně technických nedokonalostí, proti nimž spisovatel podává přesvědčivě důležité rady a pokyny, jak by se tento rázovitý domácký průmysl mohl udržeti i zdokonaliti a závoditi s výrobky cizími.