vlhkostí složených, pochází, zahání. Bolení břicha a běhavku zstavuje. Šňupáním nos od rýmy čistí.

Cybule, cepa latině. Komu maso od zubův odstává a dásně bo-Iejí, olup ji a stluc mezi dvěma kameny a tou šťávou, jenž ji vytlačíš, pomazuj dásně a drž na nich. Kdoby stolici míti nemohl, usmaž ji v sádle, potom osol a učiň jako flastr, a bude-li zástava v žaludku, dej ten flastr na žaludek, a pakli by v střevách, dej flastr na pupek. Tak Kíišfanns radí. Pro dnu v nohách od studenosti stluč mnoho cibule, vydav z ní šťávu a mazej u tepla nohy. Také tou miskou čistí se zrak,' když se medem zmísí a do očí pouští, mrákotu a bělmo odhání. Tím způsobem do nosu dávaná hlavu výborně vyčišťuje. Upečená a vosolená, v ústech držená, bolest zubů krotí. V čas pestilencí neb moru dobře jest ji do jídel zadělávati, jakož i jindy, pro mnohé příčiny. Item se solí jedená žaludek, od nečistot vyprazdňuje, také i střeva.

Devět sil, nyní obecně devesel.se jmenuje. Listím jeho obkládají se tvrdé otoky, i kořenem stlučeným; pije se též s vínem pro otekliny vnitřní, a komu by vycházelo střevo od přílišného běhání, ten ať ho vaří ve vodě s kostiválem a s diviznou, vše i s kořenem. Ve čtvrtek do východu aE koupá a tím se paří. Item kravám mléko množí, kdo ho zscká a dává jim ho jísti.

Dobrá mysl, origanum latině a německy Wohlgemuth. Plinius

0 té bylině mnoho píše v svých knihách. Což i dosvědčuje Avicaenna

1 Hippocrates, z nichž toto vybráno jest, že kdo ji syrovou stluka hlavu s ní zaváže, dnu a loupání zažene. Kdo ji s vínem třenou pije, prsy' čistí. Žaludek zhřívá. Zrak jasný činí. Krvotok v přílišnosti toku zstavuje. Kdo má morbus comitialis, to jest padoucí nemoc, aby ji při sobě nosil. Nemá tak veliké moci, když přijde, a tak Plinius píše, že na koho by ta nemoc přišla, aby mu pálené vody z dobré mysli do úst nalil, ihned jej nechá a do smrti naň nepřijde, leč by rozená byla, čehož jsou mnozí lékaři zkusili. Item komu vychází střevo aneb zadek hnije, zasejpej ho prachem z té byliny. Podivně a brzce se vyhojíš. Tak Mistr Jan Černý.

Div-izna, verbascum latině a německy Walkraut. Kdo ji zvaří a hlavu tím meje, od studenosti ji zhojí. Kořen ten v octě přes noc močený a zvařený a potom ten ocet v Jista vzatý bolest zubův odjímá. Item. divizna s natí vařená a pitá zádšch a kašel odjímá a prsa promítá. Mytím spáleniny a prašiviny hojí. Zoft z květu toho v oči po krápí pouštěný slzavé a červené oči opravuje a zrak čistí. Voda z divizny pálená má velmi divné a mnohé ctnosti, že by to někdo ani věřiti nechtěl, o něž jest obšírně v spisu předešlém v listu 318, 319, 120 napsáno : Listí divizny s octem stlučené a přiložené na vole, rozhání ho. Semeno její ve víně zvařené a přiložené na vylomený oud, přivede jej na své místo.

Dubové mejlí, latině Quercum viscum a něm. Eich-Mistel. Staří mistři mnoho o něm v svých kněhách psali, jaké moci v sobě má k napravení života lidského, ale však ještě všech ctností jeho nezjevili.