str. 404
ozývají se skutečné pokusy o základní názory Bratrstva růžového kříže v různých spisech školy paracelsistů, zvláště pak v alchymistických a lékařských, avšak většina paracelsistů byli přece jen »nadutí, chlubní, prázdní mluvkové bez pevných základů«, jak je charakterisoval Marinus Mersennus, kníže neznabohů (princeps atheistarum), ve své polemice s Fluddem.75)
Mezi těmi, kteří si ideje bratrstva v plné míře osvojili a o jejich šíření dbali, vynikal zvláště tělesný lékař císaře Rudolfa II., Michal Mayer, y Rendsburku zrozený, který již r. 1617 vystoupil na obranu Bratrstva ve svém spisu »Ticho po křiku« (Silentium post clamores, Francof., 1617, 8°) 76). Kolem r. 1620 odešel do Anglie, aby tam šířil známost
0 Bratrstvu. Zde se seznámil s Robertem Fluddem, lékařem v Londýně, který se stal horlivým přívržencem Bratrstva a často na jeho obranu se chápal péra, takže může býti právem nazván zakladatelem Bratrstva t Anglii. Jsou to hlavně dva spisy, v nichž se Bratrstvem obírá, totiž »Tractatus Apologeticus«, apologie Bratrstva, v níž mimo jiné z velkého sblížení Saturna a Jupitera r. 1603 předpovídal bitvu na Bílé Hoře77) a »Nejvyšší dobro« (Summum bonům) 7s).
»Nejvyšší dobro« jest jen článkem velké polemiky, která vznikla mezi Fluddem a Mersennem, který napadl Fludda pro jeho theosoflcké názory, avšak obsahuje mnoho zajímavého pro dějiny Bratrstva, jakož
1 pro dějiny mystiky a okkultismu79), pojíc se harmonicky k zmíněnému již >klíči filosofie a alchymie«. Fludd80) jedná zde o pravé alchymii a
Martin Ruland (f 1611); spisovatel český a lékař Tadeáš Hájek; lékař Mich. Mayer z Rendsburku; Jiljí Gutman; lékař anhaltský Julius Sperber; lékař bam-berský Henning Scheunemann; kazatel a lékař Jan Gramann; lékař Jindř. Kun-rath a j.
75) Po zhoršení mince r. 1622 vysmívali se paracelsistům vůbec, že umění dělati zlato není žádným tajemstvím. Srv. Paradoxa monetaria, 1622, 4°.
76) O jeho práci Themis aurea viz str. 149, pozn. 11. tírv. i Meder D., Judicium theologicum von der fama und Confession der Brüderschaft der Rosen-Creutzer, Nebra, 1619, 4°. Srv. též Kloss G. F. B. K., Systematische Bibliographie der Fraumaurerei und der mit ihr in Verbindung gesetzten geheimen Gesellschaften, Frankfurt, 1844, str. 176, c. 2430 a d. Viz o něm též Zíbrt, Bibliografie České Historie III. č. 10779. Silentium post clamores = Tractatus Apolog., 8°, str. 142.
77) Clavis philosophiae et alchymiae Fluddanae, Francof., 1633, fol. str. 49. Srv. Kiesewetter, 1. c, str. 286.
78) Summum bonům, quod est verum Subjectum verae Magiae, Cabalae, Alchymiae et fratrum Roseae Crucis verorum. Francof., 1629, fol.
79) Okultisté spatřují v idejích Bratrstva vědomý účel, vyrvati duši pokušením těla prostředkem samoovládání, zdrželivostí a kázní. Duše prý se tím stále víc a více od těla osvobozuje, takže jako vedlejší zjev čili výsledek tohoto postupu se dostaví schopnost zvláštních, neobvyklých výkonů. Potom ovšem spojují Bratrstvo s mudrci, věštci, proroky, mágy, hierofanty, messiáši, krátce se zasvěcenci. Srv. Kiesewetter, 1. c.
80) Titulní list ukazuje nám růži s 49 lístky korunkovými v 7 řadách, na níž sedí včely. Podklad růže tvoří 7 plaménkově uspořádaných lístků kališných. Stvol růže jest utvořen z trnů a pučí z něho 12 listů ve třech řadách. Na právo růže je včelník, na levo hradba z trnů ve 4 odděleních, v nichž předou 2 pavouci své sítě. Kolem je nápis : Dat rosa mel apibus.
|
|
