v podobě ohnivého muže v lípě tak dlouho, pokud nebude vráceno ukradené pole rodině, jíž patřilo. Brzy potom zemřel rolník-proklatec ; každého večera vycházel z lípy »ohnivec« a bloudil celou noc po poli v podobě hořící otepi slámy.

Po letech oral pacholek ze statku, který nebožtíkovi náležel, pozdě do noci u lípy na poli. Najednou stál u něho »ohnivý muž« a pravil: »Neboj se, nic se ti nestane, jen vyorej brázdu zrovna proti lípě a vyřiď hospodáři, že tam má být budoucně mez, jako bývala dříve. . Aby ti doma věřili, opálím koním hřívu, chomouty i řemení.« Domluvil a vykonal, co řekl; vedle toho spálil oráči vlasy.

Pacholek vyoral brázdu, jak si »ohnivec« přál, a tím vysvobodil nebožáka od trestu po smrti. Od té doby se neukázal ohnivý muž v lípě, •došel pokoje.

Nedaleko jednoho dubového lesa byla vesnice a v té vesnici byl jeden veliký sedlák. Tak ten sedlák měl moc dobytka a také moc prasat a o masopustě si vždycky jedno nebo dvě zabil a dělal jaternice. Za tím sedlákem zůstával jeden chudý švec, ten měl chalupu jen s jedním okénkem, kousek dvorku a nic víc. Tak když ten sedlák porážel prase, ten švec k němu chodil a dostal jednu nebo dvě jaternice, kl.eré mu tuze šmakovaly, ale měl chuť na celou kopu, jen se oblizoval. Tu mu řekl jednou ten sedlák : »Ty tam zůstáváš blízko lesa, mohl bys si sám vychovat prase. Udělej mi řádné pantofle, a až se mi svině oprasí, dám ti prasátko. Ale ať nejsou pantofle malé !« Švec byl rád, shledal, kde jakou kůži a myslil si: »Cím větší pantofle, tím větší prase,« a udělal sedlákovi pantofle, že je mohl nositi jen přes dřeváky. Zatím si nakradl na panském dříví, udělal se ženou chlívek, a když mu dal sedlák odstávce, zavřel ho do chlívka a čekal, až vyroste.

Asi za půl roku ho potkal sedlák a ptal se ho, jak mu prasátko roste, ale švec povídal: »Každý den se s ženou na něj díváme, ale ono je pořade stejné.« Tu mu povídal sedlák: »Vy jste tam blízko u lesa, nanoste mu žaludů a budete vidět, jak poroste.« Švec si to pamatoval a když přišel domů, vzal pytel a žena nůši a šli na žaludy. Nanosili jich plný chlívek. Prasátko, protože-půl léta nežralo, pustilo se do milých žaludů a sežralo je do rána všecky, a protože mělo v sobě vzrůst zaražený, rostlo a rostlo, a do rána hýbala se střecha na chlívku ; prase bylo jako chlívek. Švec s tím běžel k sedlákovi a ten mu poradil, aby dal prase do stodoly a nanosil mu zase hodně žaludů. Švec to udělal a do rána byly žaludy pryč a prase jako stodola, protože mělo v sobě vzrůst za-