pěstující v prvé řadě representaci a narážející vždy na finanční tíseň, s níž zápasí i spolky musejní. Domnívám se, že neosvědčilo by se orga-nisovati práci sběratelskou založením nějakých nových krajinských spolků »konservatorských«, v nichž by byla venkovská všechna nesvorná inteligence. Vracím se v celku i nyní k bývalému svému plánu : organisovati dozor v nějakém spolku majícím širší pole činnosti a styky s venkovským lidem naším. Spolek byl by jakýmsi sprostředkovatelem mezi musei a jednotlivci. Mého návrhu, k němuž se nyní vracím, ujal se tehdy akademický spolek »Budivoj«. Chtěl jsem organisovati agendu pro Jihočesko dle odborů; v jiném kraji by se ujal činnosti jiný spolek. Založili jsme zvláštní »odbor národopišný«, dělený na jednotlivé sekce dle náklonnosti účastníků.

Prvý oddíl, archaeologicko-historický, skládající se z akademiků historiků a z učitelů i professorů, zajímajících se o tento obor, měl shledávati příležitostně a opatrovati roztroušené po venkově památky historické, archivářské a musejní (což by se dalo spojiti s opatrováním okružných knihoven spolkových a s dotazníkovou akcí spolkem řízenou). Oddíl právnický popisoval by právní, zvyky a povahy lidu našeho. Oddíl pro sebrání národních písní slušel by nejlépe místnímu učitelstvu, podporovanému od dosavadních odborných sběratelů. Odbor filologický složený z akademiků filologů měl by vhodnou příležitost ku propracování jihočeských nářečí, hlavně blaťáckého. Odbor národních krojů lidových, řízený venkovskými učiteli a učitelkami (pro výšivky), má otevřeno pole velmi široké. Vzpomeňme jen zásluh slč. E. Fryšové v Soběslavi. Činnost svou mohl by odbor representovati i na venek při našich stavnostech národních, jež dosud bývaly v tomto směru chudými i směšnými, ač na př. slavnost odhalení pamětní desky Lomnického v Ševětíně ukázala zachovalost množství cenných krojů, zejména ženských. Šestý odbor pro popis lidových obyčejů měl by podati již jen doplňky prací již uveřejněných v Č. Lidu, v Jihočeských Listech, v Budivoji a j. Sedmý odbor architektonický, složený z techniků, učitelů a amatérů, měl by se postarati obrazem, modelem, popisem a fotografiemi o zvěčnění zbytků rázovitých dřevěných staveb venkovských, které hynou každým dnem a které za několik let zaniknou navždy. Na Blatech máme jich již jen několik v Bošilci, Záblatíčku, Drahotěšicích, Mazalově a v Kolném.

Celý tento plán, jejž předkládám veřejnosti k úvaze jako skromný

'pokus, rozbil se před lety o rozmanité nesnáze. Je nyní možno znova

vyburcovati k činnosti jihočeské studentstvo, učitelstvo a vzdělance?

Navrhuji obnoviti pokus, kdyby se přihlásilo aspoň několik vážných

pracovníků, kteří by nelitovali námahy a peněz pro věc dobrou.

Jedno jest jisto : čas jest již nejvyšší, aby se začalo, neboť za několik již let bude navždy pozdě. V jakém pak světle objevíme se potomstvu a jak omluvíme budoucnu nečinnost svpu?