Č. 31. Malované nádobí z Mířetic. Fotografoval Jiří Kraus.

novnické, válečných výjevů, krajin a pod. Za obrazy svatých i za křížem jsou svěcené »kočičky«. Poblíž kamen nebo dveří visí hodiny.

Někde stranou (u stolu jen při jídle), nejčastěji u postele stojí 2—3 židle. Ty starší jsou ze dřeva javorového nebo jasanového, nebarvené a mají lenochy vkusné řezané; ty novější jsou málo vkusná díla venkovských truhlářů »moderních«.

P o s t e 1 je ve světnici zpravidla jediná pro hospodáře a hospodyni; větší děti spí na peci, čeleď ve chlévě, a je-li více dospělých členů rodiny, spí v boudě, na půdě nebo v sekníčce. Starých zelených postelí s tulipány a ptáčky již nenajdeme; jen staří na ně se pamatují. Dříve postel zakryta bývala vyšívanou plachtou, k o u t n i c í. Dnes ani zbytky těchto památek lidového umění nepodařilo se nám získati, a proto není lze šíře o nich jednati. Jen tradice svědčí, že bývaly bavlnou červenou, modrou a černou vyšívány, že zdobily je růžičky, kolečka, srdíčka, tulipánky, ano i ptáčci a postavy lidské.

Také dřevěných kolíbek s malovanými a vyřezávanými pelestmi, které ještě před 60—70 lety byly v oblibě, není již; místo nich visí od stropu na kruzích v' trámech zadělaných za ouvazky přivázané trávní " plachty (loktuše), tvoříce tak hejpačky (houráky), ve kterých nemluvňata většinu svého života proleží.

Vedle kamen je jednoduchá, otevřená dřevěná police na nádobí; často bývá zařízena ve výklenku ve zdi. Talíře a hrníčky ukládají hospodyně na římsy, na zdi blízko kamen visící. V době novější, zvlášť u ho-