str. 28
spodyněk mladších, vídáme i zvláštní zasklené skříně pro lepší nádobí porculánové a skleněné. Ve všem je pokrok a civilisace — vlastně opičení se po městech. Jen zdali na prospěch našeho venkova?
Ná d o b í nevyrábí se na Nasavrcku nikde; hliněné vozí se nejčastěji ze Svratky, kameninové (štajngutáčky) z Golč. Jeníkova. Není tedy pro okres nasavrcký ničím charakteristické, leda tím, že jako před lety, tak až podnes těší se zvláštní oblibě u lidu venkovského nádobí porculánové, zdobené malovanými růžemi, tulipány, krajinkami, nádobí hliněné pak do glasury vrytými nápisy (Nazdar! Kdo pije, ať žije! Křestní jména. Jméno a příjmem) a ornamenty (srdce, větvičky s listy). Velké hrnce na mléko poklopuje hospodyně buď na pec nebo má pro ně na záhrobní zvláštní, prkno s kolmými kolíky; často nastrčí je také jen na tyčky plotu dnem vzhůru. (Viz vyobrazení č. 31, 32.)
Ve skleníku nebo na polici mají děti po celý rok uschované kraslice. Barvivem základním je buď odvar slupek cibulových nebo ssedlina kávová, v době nynější i barva anilinová kupovaná. Dříve než vařené vajíčko do barvy se ponoří, tekutým voskem pomocí špendlíkové hlavičky nadělají se na něm ozdoby složené ze srdéček, jablíček, kvítků, nápisů a letopočtu; když vosk ztuhl, dá se vejce do barvy a posléze do horké vody, aby vosk se rozehřál a bílý vzorek na barevné půdě vystoupil. Vzorky zvláště jemné vyškrabují se na barevném vejci ostrým nožem a jehlou. Kraslice dělají po celém okrese; nejkrásnější v Seči. (Viz vyobr. 33-40.)
Dnes svítí se téměř všude petrolejem; lampa visívá — jak již zmíněno — nad stolem. Kde nemají lampy visací, zastane službu její lam-
