Předchozí 0059 Následující
str. 42

brady podlouhlý; bílé modravé soukenné šaty i kalhoty a.boty řbe-tový.*)

9. Petr Černý, rozený Čech, okolo 60 let starý, suché a velké postavy, snědo-suché dlouhé tváře, pološedivý, takové brady, bělomodré šaty, takové ka'hoty, boty a mluví česky i německy.**)

Č. Holas:

Stínání berana na Poličsku o hodech (císařském posvícení).

Asi okolo r. 1848 konalo se v Korouhvi ještě takto: »Družba« od chasy k tomu zvolený sbíral od účastníků ještě před hody peníze (po 40—50 kr.). Z toho koupil se parádní beran bílý (asi za 8 zl.). Musel míti pěkně točené rohy. V pondělí o hodech (císařské posvícení) všecka chasa, co jí ve vsi bylo, se ozdobně oblekla, kdo za mládence, kdo za kominíka neb dráteníka, kdo za děuče. Všickni vsedli na koně osedlané, ozdobené, zapletené, tak že jízdních bývalo 20—40. Shromáždili se u rychty (hospody). Od rychty jela chasa s hudbou k tomu číslu, ve kterém byl beran. Za jízdní chasou pro větší zábavu jel vůz, v němž byly zapraženy krávy. Za vůz uvázán vzdadu trakař, na němž jel v košatině »kazatel«, trochu po kněžsku přistrojený. Vyzdobeného berana vedli dva mladší chasníci na pentlích na místo popravní. Za beranem šel »žid«, maje střepy v pytli na zádech: odháněl děti, aby nešli ke koním.

U kazatelny se provaz, na kterém byl uvázán trakař, přeřízl a kazatel se z košatiny vyvalil. Povstav, vystoupil na kazatelnu, ¦ vyčítal beranu všecky jeho hříchy, komu uškodil v sadě, komu na obilí atd. a vyřkl jeho »ortel« smrti.

Chasa utvořila kruh, v němž nacházel se beran a družba. Družba objížděl na koni v kruhu do kola. Když měl družba berana stíti, postavil se koni na záda, vzal lácaly do ruky a dal si podati kalíšek s kořalkou. Když kořalku vypil, vyhodil skleničku do výše. V té chvíli, co se všickni pozorně dívali, kam sklenička dopadne a před ní se uhýbali, aby jim nepadla na hlavu, seskočil dražba hbitě s koně, hodil lácaly přiskočivšímu chasníku a v tu ránu sťal beranu hlavu.

Uťatou hlavu napíchl družba (také »kat« zvaný) na šavli a usednuv opět na kůň, vedl průvod zpět k rychtě. V rychtě potancoval družba napřed sólo. Mezitím řezník berana sďál a chasníci se svými holkami posadili se za stůl. Holky dávali na talíř peníze (po 50 kr. — 1 zl.). Pak se užívalo obecné veselí. — Písní ani jiných zvláštních obřadních říkadel při tom nebylo. (Z Korouhve u Poličky.)


*) řbetové boty nosí horáci na Šumavě. Jsou z bílé, hrubě vydělané kůže o nízkých holenkách.
**) Originál ve farním archivu milcínském.

Předchozí   Následující