Předchozí 0074 Následující
str. 57
J. K. Hraše:

Stará píseň o zjevení sv.Vácslava a vojska z Blaníku na Václavském náměstí v Praze.*)

Z archivu města Náchoda.

V městském archivu náchodském nalezl jsem psanou knížečku malé osmerky, mající 10 listů a obsahující různé písně, jako: »0 sv. Václavu«, dále »Tři písně historické o sv. Lidmile a sv. Vácslavu, knížatech českých«. Tyto písně jsou staršího původu. Po nich následují tyto: »Svornost národů«, »Mariánský zpěv« a jiné, méně důležité a zajímavé. Z první písně o sv. Vácslavu odtrženo je první půl druhé sloky a začíná tudíž rukopis čtvrtým veršem druhé sloky. Scházející část snadno možno si domysliti. Psána je tak zvaným švabachem.

2. (Gross: Znáte v Praze novou bránu pod Žižkovem tam, v ní se zjevil letos v máji svatý Vácslav sám). A to právě, když jest byla svatojanská noc a se lidí v Praze sešlo z českých krajin moc.

3. 0 půlnoci na tu bránu někdo zaklepal, až se hřmot ten v celé Praze třikrát rozlihal; stráž hned otevřela bránu, hle tu rytíř stál, za ním vojska pluk se četně řad za řadem bral.

4. Rytíř na bělouši držel s křížem praporec, na prsou mu visel krásný zlatý růženec. Přilbici měl jasnolesklou z stříbra brnění, vůkol něho zářilo se jasno sluneční.

5. Komonstvo pak za ním stálo řádem pokojně, v rukách mělo meče nahé jako na vojně. Bylo na něm vidět svornou statnou zmužitost, vlídný jeho pohled jevil lásku oddanost.

6. Rytíř otevřenou branou do města hned vjel, komonstvo pak za ním jelo — stráž mráz obešel. A ten zástup celý bral se volně krokem dál, jak by místa, domy v Praze ode dávna znal.

7. Znáte Koňský trh, kde svatý Vácslav sochu má? Jistě že tu sochu každý velmi dobře zná ; před tou sochou zůstal státi rytíř s ko-monstvem a ty řady rovnal pilně šikem tam i sem.

8. V tom dvanáctá tichem nočním bije na hradě, rytíř s komon-stvem tu stojí v tajné parádě. Aj ! Tu zdvihá rytíř vůdce vzhůru svatý kříž, komonstvo hned kloní hlavy svatou hrůzou níž.

9. Rytíř žehná Prahu milou zbožným pohledem, svatým křížem na vše strany žehná českou zem. Oko jeho k hvězdám zírá, slza se v něm trpí, jako perla v ranním slunci se přejasně stkví.

10. Kladivo pak jak dvanáctou na zvon odbilo, zmizel rytíř s svatým křížem, vše se ztratilo. Co to bylo za rytíře na tom koníku? Rytíř, ten byl svatý Vácslav — vojsko z Blaníku.


*) Pozn. red. Také přítel Hynek Gross, kníž. Schwarzenberský archivář v C. Krumlově, zaslal opis písně sloku 2—9, kterou našel ve špalíčku jarma-rečních písní v C. Krumlově. Jsou některé odchylky od písně z Náchoda.

Předchozí   Následující