a pro sprostý lid šrozumitedlněgssj s mnohými duwodnymi přjklady. Tu, powstalo Gásánj a tleskánj wesskere společnosti, a stáři kmetowe točili se na patě gako bugarý mladjk. Ruku w ruce, spěchali wssickni do Hostince, by každý tento Slawny den také trunkem piwa poctil. Tuť teprw bylo Oslawowanj Našeho Negmilostjwegšjho Země Pána a Krále Ferdinanda, gakož i ostatnjch na Constitucy podil magjcych. Celá tato společnost, která negmjně ze dvauch tisyc sprostého, a mnoho Wznessenych. Osob pozustáwala, radowala se z toho obdrženého daru Constituce. Muzika, střelba a spěw národnjch pjsnj, rozweselilo tjm vjce tuto společnost,., tak že geden druhyho, srdce k srdci, ústa k ustum tjskl, a nebylo žád-nyho rozdjlů mezi Wznesseněgssj a njžssi Osobau; slowem: bylo wssecko bratrstwo. Od Negwyšssjho Země Wladce až na njzkyho Občana, pilo se na zdravj každé Osoby mezi čimž začasty Náš Milowany Pan Wrchnj gako pečliwj Otec swe děti napomjnal, až se celá tato společnost w neg-wětším plesu při západu slunce rozessla. Pročež mi gakožto wěrny a upřimny poddanj, klademe to sobě za Swatau powynost, takowe radostné cyty Nassemu Wele-Důstognýmu Panu a Panu cis: Kralowského Krag-ského Hegtmanstvj sděliti, by On s námi na nassem plesu podíl vžiti Ráčil. W Kostelci dne 24. Března 1848. Matěg Racek Rychtář Koste-lecky, Jan Beran Končel Zahradecky, Franc Menssik Končel Nowosedsky w gmeně wssech poddaných.

Josef Perwolf přepis své řeči v osvědčení poddaných připojil k zadání k zemskému výboru, v němž prosí, aby řeč jeho na náklad zemský otisknuta a všem poddaným v celé zemi vydána byla. Zemský výbor,, jemuž o žádosti Perwolfově referoval kancelářský ředitel Falb, uznal sice chvalitebnou snahu Perwolfovu, ale namítl, že řeč jeho není taková, aby mohla býti pokládána za nedostižný vzor výkladu konstituce. Perwolfovi poděkováno stručně za dobrou vůli a vše uloženo do registratury.

Rychtář z naší vsi, Matěj Racek, byl neobyčejně vzdělaný a snaživý sedlák. Pokusil se také o spisování populárních poučných knížek pro lid. Znal jsem ho velmi dobře i konšela ze sousední Zahrádky, rozšafného písmáka Berana. Pokusím se jindy vylíčiti život a literární činnost Matěje Racka. Tuto ve spojitosti s líčením událostí r. 1848 na Vorlíce vzpomínám, jak k návrhu vrchního Perwolfa byl vyznamenán od knížete Karla Schwarzenberka již r. 1844. O tom podává zprávu Josef Pitra v Květech, 1844, čís. 103., str. 411. Z Vorlíka. (Láska poddaných. Odměny.) Dne 6. července konala se na Vorlíku obzvláštní slavnost. Mnozí rychtáři (osadní) rozsáhlého panství voriického vyznamenali se dílem chvalitebnou touhou a snahou po mravním i hospodářském vzdělání a zdokonalení,, dílem příkladnou horlivostí v ouřadě svém, zvláště ale srdečnou příchylností k osvícené knížecí vrchnosti, jižto ve jménu svých podřízených opětně projevili. Tak podali loňského roku J. Jas. pánu panu Karlovi knížeti ze bwarcenberku, vladaři panství voriického atd. k Jeho jmeninám.