str. 147
Ščepanečku, co to neseš v tom žbanečku? Ja nesu koledu, upad sem s ni na ledu. — Nebo jiné koledy:
Koledovat přicházíme a dobře se mít budeme, napřed vzdejme Bohu chválu, poklonu, česť nemalou. Pochválen buď Ježíš Kristus. Kdo chce ten rok štěstí míti, může naft koledu dáti, netřeba tak mnoho, když jest něco stříbrného. — Dobrá zde koleda bude, každý se po kapse škube. Hle! Bratře, dobývají, co hodného nám dají. Když koledu budem bráti, budem se radovati, a pěkně děkovati, že nám ráčili dáti. S Pánem Bohem zůstávají naši milí milostpaní, nechť jim Pán Bůh požehná, co nám jejich ruka dá. Amen. Ještě se vrátíme a ruku jim políbíme, že vzhiednost mají na nás, snadno na rok přijdem zas. Z Ho-štálkovic.
Pro děvečky, které by se rády vdaly: Poslouchej, děvečko, co koledujeme, a tobě, děvečko, všichni vinšujeme, abys dostala milého, bohatého i švarného na ten nový rok. Jen podle možnosti můžeš nám co darovat, budem tě před světem dobře vychvalovat, žes robotná, vyrtká, švarná, nade všechno chvalitebná, tak se hned vydáš. Jest-li nám co daruješ za koledování, »český« neb více za naše zpívání, nestane se ti žádná škoda, neb se ti stane náhrada, tak se hned vydáš. Která nic nedaruje, štěstí sobě sepsuje, a jakživ se nevydá, choť by chtěla i žida. Která nám přece co dá, zajisté
se hned vydá, dostane volu, statek, stodolu, šest kravjátek, bude se dobře míti, při tom Boha chváliti. Amen. Z Hoštál-kovic.
K tobě též přichodíme, žes štědrý víme, budeme ti koledovat, všecko dobré vinšovať. Jest-li nám co daruješ, tak ti vinšujeme též, abys bohatou dostal, takou chceš, dobře víme. Jak nám nic nedaruješ, vinšujeme ti zrovna, aby tě tvoja žena vždycky za vlasy rvala. A jest-li nám přece co dáš, na svém místě nepoznáš, že co jsme ti vinšovali, že to dostať máš. A jen sobě přemýšlej, která kde ta bohatá, potom na nás vzpomínej, přiveze měch zlata. Z Hošťál-kovic.
Koledujeme, přizpívujeme, doufáme, že ne nadarmo děláme naše larmo, každý groš dostaneme, do kapsy ho schováme. Malá jest škoda, když nám kdo co dá, mnoho my nežádáme, groš neb dva dostaneme. Pán Bůh vám to nahradí, my tomu budem rádi. Hle! Dobývají, jisto nám dají, jen vesele, bratře, křič, až dostáném ještě víc, potom budem děkovat, až koledu budem brát Ach nebavte nás, máme krátký čas, dejte, co máte dáti, budem se ubírati, na přesrok zas přijdeme, koledu vám vrátíme. Z Hošťálkovic, kdež se chodí po koledě na sv. Jana Ev.
|
Ludmila Ríznerová-Podjavorinská:
Slovenské písně (Horní Bzience).
Išél sellák do jenného bálu, medzi pánov do jennoho sálu, po sále špaciruval, cigára zapaluval.
Pili páni, čiernu kávu pili, pán hoscinský nalejte mi štyri a jennoho bažanta, šag sa to lachko zrátá.
Štyri kávy koštuju desátků a ten bažant jennu štyridsátku, dohromady padesát, zaplač, sellák tu pořád.
Hohohoho, sag's toho mnoho pán hostinský spuscite mi z tobo, spustíte mi, prosím vás, šag já príndem zajtraj zas.
Išél sellák k svému susedovi,
ach, sused möj, poščaj mi sto zlatých,
poščaj mi ty sto zlatých,
dám cic on nich pet zlatých.
Ach sused mój, já penazí nemám, mals, nechodzit medzi pánov na bál, mal sis ty doma zostat, kapusty sa napráskat, svoju milů miluvat.
|
|
