zde časně i na věčnosti. Pak se s námi rozloučila, šla s Bohem. Má žena si to s radostí ukládala a velebila, za to Boha.

Byl to krásný podzimek. Ještě pátého prosince přeplavaly tři prameny panu Lendrovi, ale již plaval ledový tříšť. Dělalo se do 10. Klády čili vory se vytahaly šťastně, nežli počlo mrznout, dělalo se denně osm hodin po osmi krejcarech. Přec tu bylo 64 krejcarů a někdy kousek dříví, nyní ale nic. Na vozy si nakládali kočí s pobrežným, že se některý den nevidě] ani kroš. Byt jsem měl velký, bylo potřeba tepla, denně se spálila nůška dříví, to bylo 12 polínek za 10 kr., nyní by stály 30 nových krejcarů. Řeka stála, ale jen v povolných mrazích, na ledy do vánoc nebylo ani pomyšlení, a svátky za dveřma.

Přišel Štědrý večer, první v mém manželství. Měl jsem radost doma i v chrámu Páně. Zpívaly se slavné koledy, jak na Boží hod, též i na svatého Štěpána, já také od zbožných zpěvaček též i nějakou vánočku (dostal). Doma jsem neměl žádné hody, toliko jen jak u sprostých lidí obyčejně bývá. Druhý svátek večer šel jsem dolů k domácímu na doušek a stěžoval jsem si, že ten pokoj není k dotopení. On mně řekl, že má pokoj menší v přízemí na 44 zl. se společní kuchyní od hromnic k stěhování, ale že je s jedním oknem a to naše nářadí, co máme, že se nám dá dobře srovnat, on že by měl právě nájemníka, a na tom rukou dání zůstali.

Nížina labská s velikými lány polí, rozsáhlými lesy listnatými, pustými však též písčinami a bahnisky v inundačním terrainu labském nemá tolik rozmanitosti v názvech jednotlivých parcel, jako jih český, pahorkatý, pestrý ve střídání se lesíků, pastvin, hlubokých údolí, kotlin, rýh. Názvy jsou z valné části topické, jako : Blato, Břístev, Dolany, Hořany, černá Hůra, Doubrava, Draho, Draheliee, Dubečno, Dymokury, Jílec, Kersko (Kří), Kouty, Lada, Lány, Opočinec, Opolely, Ostrov, Patřín, Podlužany, Polabec, Všejamy, Vrbice, Výkleky atd. V druhé polovici 18. věku rozděleny panské dvory »familiantům«, a tu obec i pole nazvána německy; teprve později počeštěna n. př. Eichelburk-Vinice, Gltickzu-Klipec, Heumannsdorf-Kolaje, Laubental-Ostrov, Wolfsberk-Vlkov. Mnohá pojmenování připomínají staré, zaniklé osady, hrady, hradiště, jako: Badry, Oškobrh, Oldříš, Račany (Hradčany), Puštěhrad, Habrovník, V ladech, Kří, Bezno, Voděrady, Syrovátka, Babin, Vinaříce, Kobylnice, Mastnice, Bělčice. Polím, na nichž ležely osady ve válce třicetileté zaniklé, zachovány názvy aspoň v ústech lidu; tak mnohde slyšíme ještě pojmenování dle bývalých dědin: Habrovník, Bolice, V ladech u Opočnice, Kří u Sadské,