@Iv1@Č. 9. Klevetník, osmý syn Masopustův.

jednoho druhému klevet formovati, kdyby pod pláštěm upřímné lásky nešel k tomu, kohož chce lstně od druhého odraziti aneb ho jinému osočiti. Já (prý) přeje všeho dobrého a lituje tebe, že o tobě takto a takto, tento a tento mluvil, nemohu před tebou zatajiti. Ač časem a místem ve věcech náležitých nebývá škodná taková dobrého přítele výstraha, ale že svět ve všem zlém již jest postaven, a přítele upřímně věrného, kterýž by miloval pravdu, lásku, svornost, pokoj a v nenávisti měl lež, nevole a nesvornosti, musil by nyní v nebi hledati: z té příčiny řídko se může člověk takovým klevetám, kteříž lahodná taková slova (by pak někdy pravá byla) nemohou než tím svým třetím jazykem nakažovati, v nichž taková jest ďábelská žádost lidských nevolí, svárův a nepřátelství, jako v ďáblu duší lidských zahynutí.

Všetýčka, devátý syn Masopustův. Všetečného tohoto ďáblíka urodila Pejcha v ráji, pod tím stromem, kterýž uprostřed ráje byl. S nímž se hned Eva, naše první matka, seznámila a on ji také hned od Boha k otci svému odvedl . . . Pošetřmež tehdy toho poněkud, jak tento Vše-týčka skrz své jedovaté vnady lidi umí od Boha, od počestnosti, od studu a tak dále odvozovati a v hříchy proti Bohu i vlastnímu svědomí uvozovati a jak takové zase Buoh umí pokutovati a trestati. Jest pak i jiné ještě potvorné povahy tento všetečný ďáblík, totiž že rád na sebe bére