Český Lid X., str. 51 (vyobrazení), str. 151—2 vylíčení obchůzky a nápěv písně o sv. Dorotě, která se všude stejně zpívala a kterou uvozuje také Š. Dvořák z Milevska. Zajímavá jest změna, jak původní vážná hra dospělých (v Milevsku), vypravená s velikou pečlivostí a svědomitostí, poklesla na koledni obchůzku dětí, buď chlapců, nebo pouze dívek, které v úboru jen ledabylém, nebo v šatech svátečních zkomolené již texty, opepřené často nějakými vtipy nynějšího vkusu, řemeslně odříkávají. Tím větší zásluhu má p. uč. Š. Dvořák, že zachoval v tomto čísle C. L. věrný obraz, jak dlužno si původní, starodávné tyto obchůzky dospělých představiti.

Článek ředitele archivu zemského Dra. V. J. Nováčka v č. 3. XVIII. roč-níku č. Lidu o prohlášení konstituce na Vorlíku r. 1848 s mým dodatkem o sebevraždě vrchního J. Perwolfa a o rychtáři kosteleckém Matějovi Rackovi vzbudil v krajině Vorlické značný rozruch. Došly mne rozmanité zprávy, paměti, dodatky a pod. Z nich zasluhuje pozornosti svědectví hlav-niho účastníka Matěje Racka, který (jak v článku v č. 3. uvedeno) jménem všeho lidu odevzdal poděkovací báseň krajskému v Písku, Schrenkovi. Racek sepsal svůj životopis a v něm na způsob pamětí, denníku, probírá všecky významné události svého života. Mezi nimi věnoval několik stránek událostem, jež Dr. Nováček vylíčil podle aktů Zemského archivu. Rackovo svědectví jest důležité., Osvětluje události, s nimiž je sloučeno jméno nešťastného Perwolfa, s jiného hlediska, než líčí úřední akt v Zemském archivu. Otiskuji Rackovy dojmy doslovně, bez oprav a poznámek.

Paměti chová jako drahocennou památku rodinnou syn rychtáře Mat. Racka, nynější starosta obce Kostelce nad Vltavou, majitel rodinného statku. Za pobytu svého v rodišti Kostelci o vánocích r. 1908 domluvil jsem se s p. J. Rackem, zapůjčil mi rukopis svého otce a dovolil, abych stať o r. 1848 v Českém Lidu uveřejnil. Vzdávám jemu díky za tuto ochotu. Doufám, že tímto článkem bude náležitě budoucí paměti zachována zpráva věrohodného svědka o události na Vorlíce r. 1848, která vzbouřila tehdejší lid na celém panství a která v rozmanitých podobách udržuje se ústním podáním podnes mezi lidem na Táborskú a na Písecku.

Tento rok byl rok zmatků, jak v lidu, tak i v přírodě. Zima byla tuze levná. O masopustě sme vorali. Masopustní dni sem sil mák a sázeli sme brambory. Ačkoli byly ještě potom malé mrazíky. Jaro, únor, březen, duben bylo velmi teplo, hned v lednu na místě sněhu pršelo,