str. 207
světit ... — Kdo víš deset, já víra: Desatero Boží přikázání, devět mě-sícův dítě v životě nosený, vosmého dne obřezaný, sedmého šábes slavení, šest . . .*) — Po tom říkání povinen zpívat jeden každý hospodář žid se svou čeledí následující píseň o kozice, kterou táta koupil a kočka jemu ji pokousala, kterážto jest sepsaná v řeči chaldejské . . .: Jedna kozička, jedna kozička, kterou koupil můj tatíček za dva peníze, jedna kozička, jedna kozička. — Přišla kočička, jedla kozičku, kterou . . . jednu kozičku... — Přišel psíček, pokousal kočičku, že jedla kozičku, kterou ... — Přišla hůl, zmlátila psíčka, že pokousal kočičku, proč pokousala kozičku ... — Přišel voheň, spálil hůlku, proč zbila psíčka ... — Přišla voda, uhasila voheň ... — Přišel vůl, vypil vodu, proč ... — Přišel řezník, zařezal vola, proč ... —• Přišel Malach Hamowes, anjel smrti, zařezal šouchet řezníka, proč zařezal vola ... — Přišel náš milý Pán Bůh a zařezal Malach Hamowes, anjela smrti . . .*) — Na takový spůsob židé večer první před velikou nocí a večer prvního dne velikonočního se zatáčejí ... Č. Zíbrt.
* »Pálení boudy«. Ve Stradouni na Chrudimsku pořádali před lety mladíci a dívky odpoledne o hodu svatodušním zvláštní zábavu. Seřadili se na návsi, při veselé hudbě kráčeli v páru na »drážka«, kde stála večer před tím na kvap ze dřeva sroubená bouda. Kolem ní udělaly dívky kolo, načež jeden z mladíků boudu zapálil. Když bouda hořela, výskalo a tančilo se kolem ní, než úplně oheň zanikl. Pak vracel se průvod do vsi, kde pořádán věneček. Kdo zná a jak vyloží tuto zábavu.
Ant. Blažek.
* Kopno. K významu tohoto lidového výrazu, viz Český Lid XVIII.,. str. 59, uvádím význam správnější. Jsem z Olešnice u Vysokého n. J. a v paměti chovám výraz kopno. Říkalo se to za přechodu zimy do jara, jindy v roce nikdy. Když na Hamerskách, na Šumburce, na Příchovicích,. na Rej dickém kopci, na Petruškových vrších, v Olešnici a jinde v okolí tály spousty sněhu, a některá místa na mezích, na polích nebo na lukách byla sněhu prosta a holá země vyrážela svou temnou barvou mezi bělí okolního sněhu, říkalo se: »Už je kopno.« »Přijdeme k vám, ale až bude kopno.« Rozuměl jsem, že bude možno v blízkém čase na zahradě pracovat, motykou kopati, a sediaci že brzy počnou hákovat, t. j. hákem (nikoli. hákem) pole orat. Dosud výraz kopno v živé řeči zachován v českých obcích hor Jizerských, avšak mladý lid prý slovu se již vyhýbá,, aby ušel výsměchu lidí, jež pokládá za něco vyššího a vzdělanějšího. Jos. Stěhule.
) Německý text: Eins, dass weiss ich, Einig ist unser Gott, der da lebet und schwebt in Himmel und auf der Erden. Zwei, das ist aber mehr, das weiss ich auch, zwei Tafel Mojziss undt Einig ist unserer Gott. Drei, das ist aber mehr, dass selbige weiss ich auch, drei sein die Vätter (nemblich Abraham, Izak und Jakob), zwei Tafel Mogzis . ..
*) Německý text: Ein zikelein, ein zikelein, dass hat gekaufft mein Vatterlein, umb zwei schiling pfenig, ein ziklein, ein ziklein. — Da komm dass Katzlein und es dass cziklein, dass da hat gekaufft mein Vatterlein ... — Da komm dass Hindiein und biss das Kätzlein, dass da hat gegessen dass ziklein . ..
|
|
