str. 300
Otázky a odpovědi.
* Význam jména »rajcech*. Nejednou setkal jsem se v různých spisech a pojednáních, kde mluvilo se o někdejších řemeslných ceších, s názorem, že tak zv. raicech či reicech značí asi tolik jako říšský cech, že zkomolený onen český název pochází z německého slova Reichs-Zeche (= Reichs-zunft). Výklad tento je však po mém názoru naprosto mylný. Nejedná se totiž o zkomoleninu souvisící s německým slovem Reichszeche, nýbrž s jménem Reihezeche, což značí cech řádový, složený, společný, spojený nebo spolucech. »Bylo-li totiž v malém městě řemesel několik«, píše prof. Zikmund Winter ve svých Dějinách řemesel a obchodu v Cechách v XIV. a XV. století (str. 612 a 613), »ale mistrů v žádném řemesle tolik, aby stačili na cech, vznikl cech všech řemesel, jemuž v periodě následující dává se také jméno cech rozličného řemesla, ba i dle německého rej cech«. Takové rejcechy (prof. Winter uvádí v závorkách původní německý význam ve znění »Reichzeche«) uvádí Winter v Muncifaji z r. 1510 a v Jindřichově Hradci, kde sdruženo bylo 19 řemesel v bohatý, veliký rejcech (Ottův Slovn. Nauč. V., 261.). Takový raicech byl též v Ostrově u Zdaru a obsahoval řemeslo krejčovské, ševcovské a tkadlcovské. Vyloučeni byli při založení tohoto cechu r. 1797 z této řemeslné společnosti pro malý jich počet místní hrnčíř a dva řezníci, byvše odkázáni k setrvání v jich dosavadních ceších v Novém Veselí a ve Žďáře. Německy nazývá se tento spojený cech ostrovský v úředních přípisech a záznamech z počátku »die vereinigte Zunft«, později vždy »die Reihezunft« a nikoli Reichszunft. A že značí Reihezunft tolik co řádový t. j. společný cech různých řemesel, vysvítá jasně z listiny jednající o rozdělení řečeného ostrovského rajcechu ve 4 společenstva, jež bylo roku 1826 žďárským vrchním úřadem původnímu cechu povoleno. Roz-dělilť se potom cech na společenstvo tkadlců, krejčích, obuvníků a t. zv. sReihezunft«, t. j. společenstvo mistrů různých řemesel kromě výše jmenovaných, jichž však (bylo od každého jednotlivého řemesla příliš málo, než aby mohli tvořiti vlastní společenstvo řemeslné. Byli to zejména řezníci, pekaři, kováři, koláři, bednáři, truhláři a mlynáři. Uvedený výklad slova rajcech vřadil jsem již dříve do redakční poznámky k článku p. Jana Bílka »O někdejším rajcechu ostrovském« (Viz »Žďárský Obzor« č. 9. roč. VIII.). Poněvadž pak bylo za toto moje vysvětlení s vážné strany (od redakce »Selského Archivu«) reagováno, měl jsem za vhodné doložiti svůj výklad obšírněji. Srv. »Žďárský Obzor« VIII. 1908, č. 11., str. 161-2. Kdo zná podobné a jiné doklady? Dr. Bedřich Drož.
* Výklad zkratek. (Odpověď k dot. G. L. XVII str. 352.) Č(eská) Ú(střední) J(ednota) Vielocipedistů) — čtou: Čubka ukradla jitrnici t krámě. — Na starých lístcích Křižíkovy elektrické dráhy bylo : P K L V. Lid četl: Pan Křižík lidi vozí. (místo: Praha, Karlín, Libeň, Vysočany.) F. Homolka.
|
|
