snad z tebe naučení vezmu, jak se potom chovat budu.

Blázen:.....*) nepochybuj,

jestli kdy soldátem budeš, tak hleď, sobě povedeš : aby, kdo by se nebránil, proti statečně se stavěl; kdo pak se brániti bude, před tím hled utíkati dobře. Na zámku, kterýž má čtyry věže, hádej, jaký budeš mít pokoje. Potom pak, z toho hrdinství uvázán budeš v království. Pod sebou podané budeš míti, vitr libý bude na tě váti, ptactvo k tobě samo lítat bude, divnou notou nad tebou spívajíce, k tomu řetězem darován budeš, kterej kováři z konopí kovají, o tom věz.

Zoufalec: Když mám takým pánem býti, teď máš, chci tě darovati. Hle zboží, které od mladosti nachoval můj otec k starosti.

Blázen : Hleď tehdy sobě vždy hrdinsky

vésti, ' byť tě měl nepřítel v kole obklíčiti.

Votec: Lépeť jest v pluhu s voly se

obírati,

než na koni před nepřítelem státi. Nebojí se sedláček moře bouřlivého, věř, synu, lépe jest varovat se toho.

Blázen: Kdyby neměl nikdy rybář síti

makati,

málo by musil ryb nachytati. Když myslivec spatří vlka, aby utíkal, málo by, tuším, kůží prodal. Bojiž se strachu, tatíku, nechoď do lesa, abys tam nestratil kabáta.

Zoufalec: Zdá mi's že jsem se již doma

vyležel,

potřebí jest, abych se někam prošel.

V boji chci se silně potkati,

třebas s obrem směl bych se potýkati.

Bránil bych se, dokud bych krůpěj krve měl,

a tudy abych chvály došel.

Blázen: Tento, co pevná zeď stojí a ničehož se nebojí. Nic ho nestrachuje zvuk troubení, ani mečův hluk v potýkání, ale počkejte, žeť ho přestraším

a z tý stálosti ho vyrazím. Hleď, nepřítel pozadu se bére a již dorazí na tebe.

Zoufalec: Ach běda, což mám počíti, kde se mám smutný ukrýti, ano ze všech stran meče znějí a mne náramně utiskují.

Blázen: Jest stálý, co v kosi voda,

smělý co zajíc u lesa.

Bacchus : Slyš, blázne, to oznamuji

a přísně ti rozkazuji,

bys to, co přináleží k stolu,

připravil, než přijdu domů.

Budeme jísti kuřátka

i naditý holoubátka,

který mně dolů přiletí

pečený na stůl z povětři.

Blázen: Já jednou celý den jsem čekal, s otevřenou tlamou vzhůru ležal. Domníval jsem, že mi tam vlítne

pečený vrabec, v tom příletíc posadil se nad mnou

krkavec.

Mněl, že jest mrcha, aby taky škubal, neb viděl, že ležíc jsem se nehejbal. Hle, když jsem já pak tak ležal, on se mi do huby . . . .; snad se nětco lepšího setká s tebou, nežli se setkalo se mnou.

Bacchus: Hahaha, co blázne, pravíš, a co mi tuto přednášíš, že se ti krkavec . . . v hubu, co pak jsi počínal.

Blázen: Zavřel jsem hned hubu spěšně

mněl, že mám pečenýho vrabce ....

Bacchus: Slyš, budeme maso jísti,

ryby taky požívati.

Blázen: A, a, a, maso, ryby jísti,

můžeš ty toho dovésti.

Také-li klobásy budou?

Bacchus: Šišky, koblihy, jitrnice se

najdou

Blázen: Než jaký to budou ryby?

Bacchus: Lososy, štiky a kapry pečený.

Blázen: Ach, již jsem blázen, či

blahoslavený,

když slyším takové noviny.

I vítám té k nám zas, hrdino slavný,

zmužilejší nade všeckny jiný.

Tuhle jsi se hrdinou ukázal.

že tě žádný nehonil, dy's utíkal.

Ležel jsi za pecí kolik let,

mohľs ještě tam pohníti drobet.