Blázen: Odkacľ to páni drabanti, skušení ve vojně heroltí, nepřítele jste přemohli, když jste se dobře schovali!

Hons: Na blázna nesluší než kukla.

Blázen : Ha, že mi sluší ta kukla, tak jest, jest,

jen kdo na mne vzhlťdne, hned mne sobě zamiluje.

Bacchus: Nu již, kteří jste zde koli, buďte živi fc vaší k vůli, všecken zármutek odložte, rozkoši všech požívejte. Sem všeckna má rota přístup. Sem všeckna holota přikluš! Dopito, stav se přede mnou. Močbubo, napí se se mnou. Žer klobásy, Břichopase, a vycpej se nima čistě. Následuj tvého předchůdce, mého věrného zástupce, Milona, který snídával, jedním obědem strávíval vola převelmi velkého i k tomu dobře tučného. Jo, novejmi spívejte spěvy, mne obvesel ujte. Do sebe ustavně lejte, by z krku mělo lízt, cpejte. Žroute, nacpej si tvé břicho,' jelit naper se, Nesyto. Provozujte tance, skoky, až budou praštěti boty. Po ulicích se láčejte vožralí, sem tam mátejte. "Votrapo, v kostky kabát stav, když jej prohráš, hlavy nastav, a když dáš v tlamu druhému, učiníš mi velkou slávu. Když se pak hněváš', nečekej, ne z hned druhým vyflekej. NemášJi peněz .... lot, a předce chceš být v krčmě host, prodej čepici i škorně, mně hlediž sloužiti věrně. Buřiči, Nezbedo smělý, věřte, žeť mi bude k vůli, když se spolu poperete, mne trochu obveselíte. Toto vám dávám naučení, kdo nechce tyto regule, zachovávati cedule, jméno jeho vyhladíme, v hořkým pivě utopíme. Kteří pak nimi říditi, budete se spravovati,

vaše jméno zapsati dám, sám se taky zaznamenám, vnitř sudu na spodní desce pod pivem kvasnicí čistě. Tam nás žádný nevymaže, dokud Bacchus trvat bude, tak budem vždycky potantes a sine flne bibentes.

Všichni spolu: Zdráv buď tehdy, obživče

náš, nakloněn buď k nám každý čas.

Hons: Tak se vždy chovat budeme,

jak si nám přikázal, pane,

na dokázání věrnosti,

naší také poddanosti

každý jedním potúžime,

nad obručem upevníme,

u čepu budem seděti

s korbely vartu držeti,

by jméno nevyplynulo,

některé se nestratilo.

Já vám tu snažnost přiložím,

hubu svou k díře přistrčím,

když mi skrz hubu poteče,

stěží mi které uteče.

Bacchus: Poďtež tehdy, milí moji,

k tomu dobrému nápoji.

Ty zatím, blázne, pozor dej,

by sem nevsel někdo jinej . . .

Syn: Poď, tatíku, jak jsou již pryč,

věru neboj se, bloudku, nic.

Tatík: Bodej je tam voheň zpálil

anebo příval zalil !

Viď, synáčku, vymstíš se zas

těm vojákům, kteří tak nás

zatahovali provazy,

až jsme plakali nebozí.

Syn: Věř, až je zapadnu v háji,

líp než prv s nimi zahrají.

dám jim krátcí, až se skácí,

jak v škole říkají žáci.

Blázen: Kornifel-liž vás sem přines! Kudy jsi sem s tím starým vlez? Já jsem tu proto postaven, bych neznámých nepouštěl sem.

Syn: Bratře blázne, co mne neznáš? Já jsem ten, jako mne učil kdos, jak se mám na vandru chovat, když se budu sem tam toulat.

Blázen: Tys' ten, jak máš za čepicí a za uchem nosíš třísky. Slyšte, co se přihodilo, neb co se neníčky stalo. Bacchus (s) svejma tovaryši